Bizarnosti středověku: Ženy si pro krásu škubaly vlasy a s neposlušným mužem si to vyřídily v jámě

Bizarnosti středověku: Ženy si pro krásu škubaly vlasy a s neposlušným mužem si to vyřídily v jámě. Středověk je pro nás často obdobím rytířů, hradů a nádherných rób. To je prostě fakt a ať se přihlásí, kdo to tak alespoň někdy neměl.

Ovšem když se podíváme blíž, najdeme i zvyky, nad kterými by nám dnes nejspíš zůstal rozum stát. Dnes se podíváme na dvě libůstky, které se týkaly žen.

Krása podle středověkých dam

V raném středověku bylo považováno za znak krásy mít vysoké, hladké čelo – čím větší, tím lepší. Proto na vás některé obrazy šlechtičen nejspíš působí tak bizarně (a uvažujete, proč se o té či oné říkalo, že platí za vyhlášenou krásku, když to nebylo, jak se říká, na náš vkus nic moc). Dámy si proto vlasy nad čelem obvykle sčesávaly co nejvíc dozadu. Mnohým z nich to však nestačilo, takže si je dokonce vytrhávaly, aby dosáhly dokonale oválné linie.

A aby pozornost od téhle koruny krásy opravdu nic neodvádělo, muselo pryč i obočí a řasy. Představte si, že se ráno nezdobíte řasenkou, ale pinzetou likvidujete všechno, co vám roste nad očima – malinko bizarní, že? A taky bolestivé. Ale pro krásu se musí trpět, jak se říká. Navíc se tenhle vzhledový ideál držel celé generace – ne jako dnes, kdy se trendy mění snad každým rokem.

Soudy ve středověku – když rozhodovaly ruce a kámen

Jenže ženy mnohdy neměly problémy jen se svým vzhledem, ale také se svými manžely. A to mnohdy tak velké, že došlo i na soud. Jenže ten tehdy nemusel předvolávat žádné svědky ani se řídit paragrafy. Mohlo jít klidně i o pořádnou bitku – tzv. soud bojem. Historické prameny z Německa popisují, že žena se nemusela takového střetu účastnit osobně, pokud nechtěla – mohla si zvolit někoho, kdo vše vybojuje za ni.

Pokud se ale rozhodla nastoupit sama, čekalo ji na soudním poli zvláštní aranžmá: muž stál do pasu v jámě (to proto, aby se srovnaly síly) a v ruce měl jen hůl. Žena pak stála na okraji jámy a jako zbraň používala kámen zabalený do látky. Cíl byl jednoduchý – museli jste protivníka vyřadit nebo ho donutit se vzdát. A výsledek byl závazný – věřilo se totiž, že Bůh nedovolí prohrát tomu, kdo má pravdu.

Tohle by mohlo být dneska docela zajímavé, co myslíte? Tedy to s těmi jámami, o vytrhávání řas opravdu nestojím 🙂

Zdroje: Autorský text

https://en.wikipedia.org/wiki/Perceptions_of_the_female_body_in_medieval_Europe

https://www.cambridge.org/core/books/medieval-clothing-and-textiles/eyebrows-hairlines-and-hairs-less-in-sight-female-depilation-in-late-medieval-europe/098B680153352A9D81BF7AE6B4148FBF

Tajemný středověk, Extra Publishing, 2024

Bizarní a zaniklá povolání, Cpress, 2021

Náhledové foto: DALL-E