Český unikát, který si maže hmyz na chleba: Masožravka z Kokořínska zažívá nečekaný comeback. V rámci Evropy je to unikát
Český unikát, který si maže hmyz na chleba: Masožravka z Kokořínska zažívá nečekaný comeback. V rámci Evropy je to unikát. Možná si říkáte, že za exotickými dravci musíte letět bůhvíkam do Amazonie, ale ruku na srdce, někdy stačí nazout gumáky a vyrazit kousek za humna na Českolipsko. Právě tam se totiž odehrává malý přírodní zázrak. Máme tu jednu nenápadnou krásku, která vypadá, že by neublížila ani mouše, jenže zdání klame. Ta moucha (nebo komár, co vás celou noc otravoval) pro ni představuje pořádně šťavnatý oběd. Řeč je o tučnici obecné české, což je rostlinka tak vzácná, že ji na celém širém světě nenajdete nikde jinde než u nás.
Hostina na lepivých listech aneb smrt v objetí
Tučnice není žádná obří kytka, co by vás chňapla za nohu. Je to drobotina s fialovým kvítkem, která se krčí v mokré trávě. Její největší zbraní jsou listy uspořádané do přízemní růžice. Jsou takové mastné, až „tučné“ – odtud taky to jméno. Jsou pokryté tisíci malinkatých žlázek, které vylučují lepkavý sliz. Pro drobný hmyz je to jako neodolatelný, ale smrtící med. Jakmile tam chudák moucha sedne, přilepí se a už není cesty zpět. Okraje listu se začnou pomaloučku polehoučku svinovat a rostlina spustí chemickou továrnu: začne vylučovat trávicí enzymy, které oběť doslova rozpustí zaživa. Je to sice trochu drasťák, ale v přírodě se na etiketu nehraje. Tučnice si takhle přilepšuje, protože roste v půdě chudé na živiny, a tak si ten dusík a fosfor prostě musí ulovit.
Botanický detektiv v akci: Rekordní počty v bažinách
Dlouho to vypadalo, že tahle naše rarita to má spočítané. Jenže poslední zprávy z terénu od ochránců přírody z CHKO Kokořínsko – Máchův kraj vhání optimistům krev do žil. Botanici se nedávno brodili bahnem v Národní přírodní památce Jestřebské slatiny a nestačili se divit. Napočítali přes 700 kousků! To je číslo, o kterém se nám před pár lety ani nesnilo. Je to jasný důkaz, že když se o tu naši krajinu trochu staráme, ona nám to vrátí. Není to ale samo sebou. Aby se tučnici dařilo, musí se tam pravidelně vyřezávat náletové křoví a louky se musí pěkně postaru sekat kosou, žádné těžké stroje, co by to tam rozjezdily na maděru.
TIP: Přistát na ledu? V Alton Bay žádný problém. Unikátní letiště na zamrzlém jezeře láká piloty z celého světa, jeho budoucnost je ale nejistá.
Proč ji jinde nenajdete a jak ji (ne)hledat
Tenhle konkrétní poddruh, odborně Pinguicula vulgaris subsp. bohemica, je takzvaný endemit. To je vědecké slovíčko pro to, že je to prostě patriot a jinde se mu nelíbí. Potřebuje specifické vápnité slatiny, které jsou pořádně nacucané vodou. Možná vás napadne, jestli se tam nevypravit s lopatkou a kousek téhle masožravé parády si neodnést domů do květináče. Na to rovnou zapomeňte. Zaprvé je to nelegální a zadruhé vám doma pravděpodobně do týdne zajde. Tučnice je totiž hrozná fajnovka na kvalitu vody a vzdušnou vlhkost. Navíc v Jestřebských slatinách byste se dost možná zabořili po pás do bahna dřív, než byste ji našli. Spolu s ní tam roste i další vzácnost, orchidej prstnatec český, takže je to tam opravdu jako v botanické zahradě, jen bez těch upravených chodníčků.
Kde roste tučnice česká?
Roste pouze v oblasti Jestřebských slatin na Českolipsku, nikde jinde na světě.
Jak tučnice loví hmyz?
Na lepkavých listech zachytí drobný hmyz, který následně pomalu tráví.
Proč je tučnice česká vzácná?
Potřebuje velmi specifické podmínky – mokřady s dostatkem vlhkosti a minimem zásahů člověka.
Autorský text, https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-botanici-nasli-na-ceskolipsku-700-ohrozenych-tucnic-nerostou-jinde-na-svete-a-pojidaji-hmyz-40480890
https://pladias.cz/taxon/overview/Pinguicula%20vulgaris%20subsp.%20bohemica
Náhledové foto: Pinguicula vulgaris, Japan 1 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0.
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.