Čmeláčí královny dýchají pod vodou: týden v záplavě je nepohřbí

Čmeláčí královny dýchají pod vodou: týden v záplavě je nepohřbí. Čmeláka si mnozí představují jako huňatého medvídka, který se ve vzduchu drží zázrakem. Vědci z kanadské Ottawy teď ukázali něco ještě divnějšího. Královny čmeláka východního v zimním spánku vydrží pod vodou celý týden. Nejde o žábry jako u ryby. Jde o extrémně utlumený metabolismus, dýchání z vody a chvíli i energii bez kyslíku.

Náhoda, která přepsala učebnice

V roce 2024 Sabrina Rondeau a Nigel Raine v Guelphu zkoumali diapauzu druhu Bombus impatiens. Do chladicích zkumavek natekla voda a královny v ní strávily dny. Čekali mrtvá těla. Vylili nádoby a bručouni se otřepali. Pak to zopakovali pořádně: 143 královen, část na hladině, část pod vodou osm hodin, den i týden. Přežití zůstalo kolem devadesáti procent, stejně jako u suché kontroly. Sedmnáct z jednadvaceti plně potopených týden žilo i po dalších osmi týdnech v lednici.

Jak čmeláčí královny dýchají pod vodou

Charles Darveau s týmem v Ottawě v březnu 2026 v Proceedings of the Royal Society B změřil plyny ve vodě. Kyslík v nádobě klesal, oxid uhličitý stoupal. Královny tedy pod hladinou dýchaly. Diapauza už metabolismus seškrtí o víc než pětadevadesát procent. Pod vodou klesl ještě dál, podle oxidu uhličitého zhruba na šestinu diapauzní hodnoty. V těle přibyl laktát, stopa anaerobního metabolismu. Chloupky možná drží tenkou vzduchovou vrstvu, takzvané fyzikální žábry, ale to tým teprve ověřuje. Jisté je trojí: útlum, výměna plynů s vodou a chvíle bez kyslíku.

TIP: Myslela jste si, že těhotenství končí porodem? Omyl! Dítě i jeho otec ve vás zanechají stopu na celý život.

Foto: Pixabay

Proč to má zajímat zahrádkáře

Královna přezimuje v zemi. Jarní tání a liják jí komůrku zatopí dřív, než vyletí. Tahle výbava jí dává šanci vydržet povodeň. Po vynoření ale splácí dluh: dva až tři dny jede na vyšší obrátky, laktát se odbourává a k běžné diapauze se vrací asi za týden. Objev platí pro zimující královny jednoho severoamerického druhu, ne pro dělnice na květu ani automaticky pro všechny evropské čmeláky. I tak je to dobrá zpráva pro opylování. Čmeláci tahají pyl tam, kam včela nestihne, a jarní záplavy přibývají. Když královna v mokré díře přežije, má zahrada v květnu šanci na úrodu.

Nechte proto na podzim kousek neupraveného záhonu a nenechávejte vodu stát v dírách, kde byste čmeláka chtěli schválně topit. Příroda to za vás v laboratoři už otestovala.

Na české zahradě potkáte spíš čmeláka zemního nebo hájního. Jejich královny taky zimují v norách a myších dírách, takže logika záplavy platí i tady, i když přesné číslo dní pod vodou u našich druhů zatím nikdo takhle neměřil. Pomůžete jim, když na podzim necháte hromádku listí, nepokosený kout a nevyhrabete každou díru. Jarní zálivka záhonu ať je mírná. A až uvidíte první královnu na vrbě, víte, že za sebou může mít týden, o kterém byste dřív řekli, že ho hmyz nemůže přežít.

Vědci sami říkají, že mechanismus fyzikálních žaber ještě chtějí otestovat změnou vlastností vody. Zatím platí střídmá věta z názvu studie: královny se topit nenechají díky dýchání pod vodou, anaerobnímu metabolismu a hlubokému útlumu.

Zdroje info: Autorka, https://www.uottawa.ca/research-innovation/news-all/subaquatic-sovereigns-new-research-shows-how-bumble-bee-queens-can-survive-underwater-week, https://www.sciencenews.org/article/bumblebee-queens-breathe-underwater, https://www.sciencenews.org/article/hibernating-bumblebee-queen-underwater, https://theconversation.com/queen-bumblebees-can-breathe-underwater-for-days-we-discovered-how-278175

Náhledové foto a fotogalerie: Pixabay