Dětské čelisti raného Homo: rod člověka byl strom, ne žebřík
Dětské čelisti raného Homo: rod člověka byl strom, ne žebřík. Učebnice nehoří. Začátek lidského rodu ale dostal víc větví. Studie v Nature Communications srovnala tři dětské fosilie z Afriky a ukazuje, že raný Homo nepřipomínal jednu šipku. Klíč neleží v obří lebce dospělce. Leží v obličeji kojence.
Dětské tváře mění načasování příběhu
Autoři vzali čelist z Omo v Etiopii, mandibulu z Kromdraai a horní čelist z Drimolenu v Jižní Africe. Omo 222-1973-2744 datují na zhruba 2,1 až 2,3 milionu let a připisují Homo habilis. DNH 83 z Drimolenu je maxila dítěte starého asi 0,52 až 0,59 roku, sediment zhruba 1,95 až 2,04 milionu let. KW 7000 z Kromdraai vedou jako Homo aff. H. erectus: blízko erectovi, ne s razítkem jistého druhu. Rozdíly mezi čelistmi jsou vidět už u kojenců. Některé linie se tedy nerozjely až v dospělosti.
Půlroční dítě a zuby z mikro CT
DNH 83 je nejmladší známý raný Homo s dochovanou kosterní morfologií obličeje. Věk četli ze stavu mléčných a stálých zubů na mikro CT a synchrotronu. Ontogeneze, vývoj jedince, se u homininů skoro nezachová. Proto má malý soubor velkou váhu. A proto i velký limit.
Foto: Pixabay
Tři kosti stačí i nestačí
Kolem dvou milionů let mohlo vedle sebe stát víc linií Homo. V Kromdraai Unit P autoři připouštějí soužití s Paranthropus robustus, tedy s jinou větví homininů, ne s „člověkem v úzkém slova smyslu“. Absolutní datování Unit P ale ještě chtějí. Biochronologie bovidů dává široké okno. To není drobná poznámka. To je hranice slušné interpretace.
Studie tedy nepřepisuje princip evoluce. Kreslí začátek rodu Homo jako keř. Dětská tvář sem patří, protože rozdíly už tehdy nebyly jen záležitostí dospělých lebek.
Zdroje info: Autorka, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12134133/, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40461481/
Náhledové foto a fotogalerie: Pixabay
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.
