Kosmický tanec smrti: Za 100 let otřese vesmírem srážka gigantů, co čeká Zemi

Kosmický tanec smrti: Za 100 let otřese vesmírem srážka gigantů, co čeká Zemi. Představte si monstrózní černé díry, které jsou až miliardkrát hmotnější než naše Slunce, jak se k sobě divoce přitahují v těsném gravitačním objetí. Žádná sci-fi literatura, ale čistá realita, kterou nedávno odhalili astronomové z Max-Planck-Institutu v aktivním galaktickém jádru vzdáleného blazaru Markarian 501.

Vědci spočítali, že odpočet do jejich apokalyptického splynutí už definitivně začal. K obří srážce gigantů by podle propočtů mohlo dojít už za pouhých sto let. Co se ale v ten moment stane s naší planetou? Máme si balit kufry, nebo se jedná o fascinující vesmírné divadlo, které nás zanechá v naprostém klidu?

Tajemný blazar Markarian 501 ukrývá dvě supermasivní černé díry

Blazar Markarian 501 patří mezi nejsledovanější objekty na naší obloze. Z jeho jádra totiž vystřeluje obří proud žhavé hmoty a radiace, kterému astronomové říkají jet, a ten míří jako vesmírný maják téměř přímo k Zemi. Jenže když se vědci podívali na zoubek datům z posledních třiadvaceti let, zjistili šokující věc. Z jednoho bodu nevychází jen jeden jet, ale rovnou dva.

V centru galaxie vzdálené zhruba 500 milionů světelných let od nás obíhají dvě supermasivní černé díry v naprosto zběsilém tempu. Jeden oblet jim trvá pouhých 121 dní. Jsou k sobě blíž než většina známých dvojic ve vesmíru. Každý z těchto vesmírných otesánků váží jako stovky milionů našich Sluncí, což z nich dělá opravdové těžké váhy. Pro srovnání, černá díra v centru naší Mléčné dráhy je vedle nich jen chudý příbuzný.

Foto: Pixabay

TIP: Frontoví předbíhači mě pěkně naštvali. Že se nestydí… 

Co přesně znamená „za 100 let“ a proč se hraje o gravitační vlny

Časový horizont jednoho století pochází z matematických a fyzikálních modelů. Jak kolem sebe tito obři obíhají, víří samotný prostoročas a vyzařují takzvané gravitační vlny. Tím nezadržitelně ztrácejí energii, jejich dráha se zkracuje a spirála smrti se roztáčí čím dál rychleji. Fyzikální modely publikované v odborných časopisech sice mluví o roku 2126, ale astronomové jedním dechem dodávají, že jde o ten nejoptimističtější scénář. Pokud je jejich dráha více eliptická, může se celý proces protáhnout o celá staletí.

Přímý fotografický snímek této dvojice je pro nás zatím technologicky nemožný, protože jsou od sebe na obloze až příliš blízko. Vědci proto musí spoléhat na komplikované modelování rádiových vln. Jedná se o fascinující detektivní práci s daty, která posouvá hranice lidského vědění.

Otřes, který na vlastní kůži vůbec nepocítíte

Když se řekne, že srážka gigantů otřese vesmírem, spousta lidí propadne panice a představí si apokalypsu, která roztrhá naši planetu na kusy. Máme pro vás ale uklidňující zprávu – na Zemi tenhle kosmický náraz lidé na vlastní kůži vůbec neucítí. Jelikož se celá show odehrává půl miliardy světelných let daleko, deformace prostoročasu budou v momentě, kdy dorazí k nám, naprosto miniaturní. Pozemské detektory jako americké LIGO zachycují vlny, které pohnou měřícími přístroji o zlomek průměru protonu, což je pro člověka absolutně nepostřehnutelné.

Pro vědce a astrofyziky je to však ta největší událost století:

• Jedinečný zdroj signálu: Poprvé v historii bychom mohli zachytit nanohertzové gravitační vlny z jedné konkrétní galaxie, nejen jako anonymní vesmírný šum.
• Prověření Einsteinových teorií: Srážka nám v přímém přenosu ukáže, zda Albert Einstein dokonale popsal fungování gravitace v těch nejextrémnějších podmínkách.
• Milník pro astronomii: Úspěšné změření tohoto splynutí bude pro vědu stejným svátkem, jako když lidstvo poprvé spatřilo přímý snímek černé díry.

Největší drama se tak neodehraje na noční obloze plné padajících hvězd, ale v řádcích složitých kódů a na obřích radioteleskopech. Ty budou sledovat nepatrné odchylky v tikání vzdálených pulsarů, které nám potvrdí, že tito dva obři svůj tanec smrti definitivně dokončili.

Fascinují vás tyto gigantické vesmírné záhady, které lidstvo objevuje z pohodlí pozemských observatoří, nebo vás spíše nechávají chladnými, protože se odehrávají miliony let daleko od našich každodenních starostí?

Zdroje info: Autor,

https://www.mpifr-bonn.mpg.de/en

https://academic.oup.com/mnras

https://www.ligo.caltech.edu/

Náhledové foto: Pixabay