Kréta – víme, kolik stojí skutečný dovolenkový luxus

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

I když sem většina z nás míří v létě, to největší lákadlo má pro nás řecká Kréta schované až na podzim. Právě tehdy tu totiž dozrávají lahodné fíky, pro které stačí se jen natáhnout na nejbližší strom.

Podle legendy se právě tady narodil bůh Zeus a její sever je plný hotelových komplexů a všemožného turistického zázemí. Stačí však zamířit do vnitrozemí a na jih a pozlátko moderní civilizace se začne pozvolna vytrácet.

Známá i neznámá historie Mataly

Z jižních středisek je nejproslavenější právě Matala. V sezóně je tu skoro stejně rušno jako v Heraklionu, ale to není nic proti 60. letům minulého století, kdy se zde usídlila komunita hippies a kromě užívání drog se oddávala také prakticky veřejnému sexu. Není divu, že policii brzy došla trpělivost. Největší památka Mataly je pak určitě skalní nekropole, kterou tu nechali vybudovat Římané na počest krále Meneláa, jehož loď se prý potopila poblíž po návratu z Tróje.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Tam, kde žili malomocní

Skutečným luxusem jsou však hotely, stojící v letovisku Elounda na Krétském severu. Mnohé z nich mají své vlastní přistávací plochy pro vrtulníky a pobyt tady vyjde čtyřčlennou rodinu na milion korun týdně. Přesto mají obsazeno na dlouhou dobu dopředu. Málokdo však ví, že ty nejkrásnější výhledy se dívají na ostrov Spinalonga, kde byli v minulosti internování malomocní.

Palác Knóssos není tak autentický, jak se povídá

A jaké je největší krétské nej? Určitě mínojský palác Knóssos, dnes z poměrně velké části zrekonstruovaný a vyvedený v barvách. Bohužel jeho objevitel sir Arthur Evans, který tomto místo v roce 1900 nalezl, se často nechával unést svou fantazií a místo řádných archeologických prací zkrátka některé části vystavěl znovu z dostupných dílů tak, jak se mu to právě líbilo. Za skutečně autentickou mínojskou architekturou proto musíte do Faistosu, který podobným snahám pseudoarcheologických nadšenců zdárně unikl.

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.