Z koňského hřbetu do nosítek. Jak těžká zranění a dna nevratně změnily tělo Karla IV.

Z koňského hřbetu do nosítek. Jak těžká zranění a dna nevratně změnily tělo Karla IV. Když se dneska podíváme na gotické portréty nebo sochy Karla IV., vidíme majestátního, hluboce věřícího panovníka s moudrým pohledem a vznešeným držením těla. Jenže středověká propaganda uměla realitu parádně přikrášlit. Skutečný Karel byl z masa a kostí a jeho tělo spíš než panovnický trůn připomínalo chorobopis dobitého hokejisty.

Pokud bychom se spolehli jen na zápisky současníků, jako byl florentský kronikář Matteo Villani, viděli bychom středně vysokého, na tehdejší německé poměry spíše menšího chlápka. Villani ho popisuje jako shrbeného muže s krkem vystrčeným dopředu, černými vlasy, plnými tvářemi a holým čelem. Při audiencích prý navíc působil až roztěkaně, protože neustále žmoulal v ruce nůž a vrbovou větvičku, ze které si pro radost vyřezával, místo aby hrdě shlížel z výšky svého majestátu.

Pravda skrytá v hrobce: Atlet s dobitou páteří

Skutečné svědectví o tom, jak náš nejslavnější panovník doopravdy vypadal, nám přinesl až moderní antropologický výzkum. Profesor Emanuel Vlček podrobil panovníkovu skvěle zachovalou kostru detailnímu zkoumání. Výsledek? Karel IV. byl ve skutečnosti svalnatý chlap s atletickou postavou a silnými kostmi, které měl vytrénované z neustálého vojenského drilu a jízdy na koni. Měřil zhruba 173 centimetrů, což byl na tehdejší dobu solidní nadprůměr.

Jenže to hrbení, o kterém mluví kroniky, nebyl žádný zlozvyk. Karel trpěl těžkou kyfózou (kulatými zády) v hrudní části a k tomu skoliózou. Jeho páteř byla zkrátka pokřivená jako paragraf, což mělo svůj původ v jeho obrovské, až fanatické zálibě z mládí – v turnajovém rytířském klání.

Tajné zápasy a papežský ceres za výstřední hadry

Málokdo ví, že Karel IV. byl v mládí hotový blázen do turnajů. Jako král sice riskovat život v soubojích nesměl, ale on si nedal říct. Pravidelně se do arén hlásil tajně, pod cizími jmény a s vypůjčenými erby, jako tomu bylo třeba v roce 1347 v Rothenburgu. Miloval adrenalin, bujaré oslavy a bály. Na nich navíc rád šokoval tehdejší smetánku tím, že se oblékal do nehorázně výstředních, krátkých a těsných šatů, které tehdy letěly v Paříži, ale pro usedlé pány byly naprostým skandálem. Karlovo chování a móda dokonce nadzdvihly ze židle i samotného papeže Klementa VI., který mu poslal ostrý dopis, v němž ho otcovsky pokáral, ať se kouká chovat jako důstojný křesťanský vládce a nenosí hadry pro mladíky.

Katastrofa v Itálii a doživotní následky

Rytířská krasojízda ale skončila v říjnu roku 1350 v Itálii, kde Karel málem nechal život. Při jednom z drsných soubojů ho soupeř zasáhl dřevcem přímo do krku a shodil ho z koně v plné zbroji. Karel utrpěl fatální zranění: zlomil si obě čelisti, přišel o několik zubů a hlavně mu ochrnuly všechny čtyři končetiny kvůli poškození krčních obratlů. Několik měsíců ležel jako bezvládná troska a jeho okolí si myslelo, že je s ním amen.

Karel sice díky své železné kondici přežil a cit do rukou i nohou se mu vrátil, ale krční obratle mu špatně srostly. Právě od té doby měl hlavu trvale skloněnou dopředu a ramena vytažená nahoru. Od tohoto momentu už ho dvorní malíři nikdy neportrétovali z profilu, ale vždy jen z poloprofilu či zepředu, aby tuhle deformaci elegantně zamaskovali.

TIP: Kdysi srdce sklářské výroby, dnes místo, které znovu získává život. Huť František v Sázavě prochází proměnou a otevírá se veřejnosti jako prostor pro kulturu i setkávání.

Dnová muka, pečená zvěřina a vznik Karlových Varů

Když se k pošramocené kostře v pozdním věku přidala ještě dna, stalo se z Karlova života jedno velké utrpení. Tahle „nemoc králů“ byla poháněna jeho životním stylem – panovník miloval těžká jídla, pečenou zvěřinu a potoky hutného vína. Kyselina močová se mu usazovala v kloubech a způsobovala mu šílené bolesti. Během své slavné poslední cesty do Francie v roce 1378 už byl naprostým marodem. Většinu cesty strávil v kočáře nebo v nosítkách nesených mulami a po chodbách pařížského paláce ho museli francouzští dvořané nosit v polstrovaném křesle. Když se ale jednalo o státní reprezentaci, Karel zatnul zuby. Do Paříže ale vjel hrdě na koni po boku francouzského krále, jako by mu vůbec nic nebylo.

A právě tyhle nesnesitelné bolesti kloubů stály i za zrodem našich nejslavnějších lázní. Když Karel při lovu v západočeských lesích náhodou objevil horké minerální prameny, zjistil, že mu teplá koupel přináší od dnových záchvatů obrovskou úlevu. Okamžitě proto přikázal kolem vřídla postavit město, které dodnes nese jeho jméno – Karlovy Vary.

FAQ – Nejčastější otázky týkající se vzhledu a zdraví Karla IV.

Jak vypadal Karel IV. podle historiků?
Podle kronikářů měl tmavé vlasy, vousy, výrazné oči a spíše shrbenou postavu. Antropologické výzkumy ale ukázaly, že šlo o fyzicky zdatného muže s atletickou stavbou těla.

Jaká zranění Karel IV. utrpěl?
Během života prodělal několik vážných úrazů, včetně poranění páteře a zlomeniny čelisti po pádu z koně při rytířských aktivitách.

Jaké zdravotní problémy Karla IV. trápily ve stáří?
V pozdějších letech trpěl především dnou, která mu ztěžovala pohyb a způsobovala silné bolesti.

Zdroj: https://karel700.cuni.cz/KAREL-46.html

Náhledové foto: Pixabay