Změna času se blíží. Na co si dát pozor

Změna času je evergreen debat na všech úrovních od hospody po parlament. I když by vše mělo směřovat ke zrušení střídání času, realizace tohoto nápadu se ukazuje být poněkud komplikovaná. Ale jednoduché to to není ani pro lidský organismus.

Změna času

Se změnou na zimní čas si posuneme ručičky o jednu hodinu zpět. Získáme tím sice hodinu navíc, ale světla bude díky tomu o něco méně, protože se dny přirozeně zkracují. Je čas připravit se na změnu, která proběhne v noci z 24. na 25. října. Ve tři hodiny ráno se ručička hodin opět vrátí zpět na druhou hodinu. Řadě lidí se díky tomu rozhodí rytmus spánku i bdění. Vyloučená není ani větší únava a horší usínání.

Při získání času začne každý z nás přirozeně i více ponocovat. Obvyklý čas usínání se tak díky tomu protáhne více než o hodinu oproti stavu, na který byli lidé doposud zvyklí. Časté a zdlouhavé koukání do modrého světla může pak spánek ještě více zhoršit.

K tomu si připočtěme, že právě zimní čas patří nejčastěji k těm, kdy jsou lidé zakuklení více ve svých domovech. Pobyt na denním světle se tak díky tomu zkracuje na minimum. Není divu, že řada lidí díky tomu začne ztrácet dobrou náladu, někteří mohou trpět i depresemi. Tělo na tuto změnu reaguje citlivěji než si většina lidí běžně uvědomuje. Když se světla nedostává, mozek začne měnit tvorbu hormonů, a to má přímý dopad na náladu i celkovou energii.

Jak dopady minimalizovat

Častý pobyt venku a pravidelná fyzická aktivita mohou tyto pocity do určité míry zmírnit. U každého člověka však mohou působit odlišně, protože reakce na nedostatek světla je velmi individuální. Obecně ale platí, že světlo podporuje tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady. Když je ho málo, nálada přirozeně klesá. Cirkadiánní rytmus v zimě se mění hlavně kvůli tomu, že je méně denního světla, dny jsou kratší a tma přichází dříve. Tělo tak dostává úplně jiné signály než v létě, a to ovlivňuje nejčastěji i celkový pocit pohody. Organismus se cítí ospalejší a jako by byl zpomalený. Dřívější tma kromě toho narušuje i přirozené vnitřní hodiny.

EU už v roce 2018 navrhla střídání času zrušit, ale návrh se zastavil, protože státy se na jednotném postupu vůbec nedohodly. Proto se i nadále čas stále dvakrát ročně mění. V severní Evropě je totiž situace jiná než na jihu, jednotné řešení je právě díky tomu složité. Zimní dny jsou delší než na severu, slunce vychází dříve a zapadá později, lidé mají tudíž více světla i v zimě. Večerní světlo je pro ně důležitější kvůli životnímu stylu, venkovním aktivitám, gastronomii, i turismu, který je díky světlu i dlouhodobě živí. Není divu, že o denní světlo na jihu tolik usilují. Jih Evropy zkrátka preferuje letní čas. Na severu by ale lidem naopak způsobil problémy.

Zdroje informací: Autorka

https://www.ireceptar.cz/hobby/zmena-casu-2026/

Náhledové foto: Pixabay