Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě

Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.

Na českých silnicích se ročně odehraje přes 30 tisíc hlášených střetů se zvěří. U pojistných událostí řešených Generali Českou pojišťovnou už průměrná výše škody přesahuje 53 tisíc korun. Od října 2025 do března 2026 bylo podle aktuálního SRNA indexu zaznamenáno více než 18 tisíc srážek vozidel se zvěří.

A kdy je riziko střetu nejvyšší? Podle nejnovějších dat připadá nejvíce takových nehod na pondělí, přičemž kritické bývá zejména období mezi 16. a 17. hodinou. Zvýšenou opatrnost si pak zaslouží především jízda ve Zlínském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Právě zde dochází ke střetu vozidla se zvěří v průměru každých 2,3 až 2,5 kilometru.

Paradoxní situace a jak jí předejít

Při náhlém výskytu zvěře na silnici je pro řidiče vždy nejdůležitější bezpečně zvládnout situaci a minimalizovat riziko pro sebe i ostatní účastníky provozu. Je však rozdíl mezi přímou srážkou se zvířetem a škodou vzniklou například při vyhýbacím manévru, a tyto situace tak mohou být podle konkrétní pojistné smlouvy posuzovány odlišně. Pokud se tedy řidiči podaří zvířeti vyhnout, ale při manévru poškodí vlastní automobil, nemusí se na takovou škodu vztahovat připojištění střetu se zvířetem. Samotné povinné ručení zase nehradí škodu na vlastním vozidle, slouží především k náhradě újmy, kterou provozem vozidla způsobíme jiným osobám. Ochranu vlastního vozu proto zajišťuje zejména havarijní pojištění, případně další vhodně sjednaná připojištění, která řidiče ochrání i v této situaci.

Srna i důkazy zmizí, škoda zůstává

Další problém nastává ve chvíli, kdy zvíře po nehodě odběhne. Po několika hodinách už může být obtížné doložit, co se na místě skutečně stalo. Pokud lze předpokládat zranění nebo úhyn zvířete, je nutné událost oznámit Policii ČR přímo z místa. Hlídka přitom nemusí ke každému případu osobně přijet. Policie může řidiči sdělit další postup telefonicky a následně vyrozumět příslušného mysliveckého hospodáře.

O to důležitější je vlastní dokumentace. Řidič by měl pořídit fotografie celkové situace, poškození vozidla, stopy na vozovce i okolí komunikace. Pomoci může záznam z palubní kamery, přesné souřadnice nebo kontakt na případné svědky.

„Častou chybou je odjet a začít nehodu řešit až doma. Zvíře už na místě není, stopy nelze dohledat a pojišťovna vidí jen rozbité auto. Telefonát policii a několik kvalitních fotografií přitom mohou později rozhodnout o tom, zda se podaří průběh události prokázat,“ říká Tomáš Smolík, Generali Česká pojišťovna a.s., produkt Právní ochrana D.A.S.

Policii je nutné přivolat zejména při zranění člověka, škodě zjevně převyšující 200 tisíc korun na některém z vozidel, poškození majetku třetí osoby, komunikace nebo jejího zařízení a také tehdy, pokud nelze bezpečně obnovit provoz. Stejně tak v případě řešení situace z pojištění střetu se zvěří bývá v pojistných podmínkách stanovena povinnost volat Policii ČR.

Foto: Pixabay

Řidič může zaplatit i za sraženou zvěř

Poškozené vlastní auto přitom nemusí být jediným finančním problémem.

Volně žijící zvěř nemá konkrétního vlastníka, kterému by řidič mohl automaticky přičíst odpovědnost za poškození svého automobilu. Myslivecký spolek tedy nehradí opravu jen proto, že zvíře vyběhlo z jeho honitby.

Opačným směrem ale může za určitých okolností vzniknout nárok uživatele honitby vůči řidiči.

„Často se říká, že volně žijící zvěř nikomu nepatří, a řidič proto myslivcům nic nehradí. Tak jednoduché to ale není. Zákon o myslivosti dává uživateli honitby právo požadovat náhradu škody způsobené na zvěři, jestliže řidič střet způsobil porušením své právní povinnosti, například nepřiměřenou rychlostí. Samotná srážka ale zavinění řidiče ještě neprokazuje,“ vysvětluje Smolík.

Uživatel honitby by musel prokázat porušení povinnosti, vznik škody a souvislost mezi jednáním řidiče a úhynem zvířete. Pokud je odpovědnost řidiče prokázána, může být takový nárok uplatněn z jeho povinného ručení. Řidič by jej proto neměl automaticky uznávat nebo hradit, ale oznámit svému pojistiteli.

V krajním případě se tak může dostat do situace, kdy mu pojišťovna neuhradí škodu na vlastním automobilu, ale zároveň po něm bude požadována náhrada škody způsobené na zvěři.

Tip: Srnky zpitomělé řepkou. Když divoká zvěř přijde na pokec k plotu, je to špatně.

U domácích zvířat platí jiná pravidla

Odlišná situace nastává, pokud zvíře uniklo z uzavřené obory nebo pokud jde o psa, koně, skot či jiné domácí nebo hospodářské zvíře. Za způsobenou škodu může odpovídat jeho vlastník, případně osoba, která je měla v péči.

Odpovědnost další osoby může připadat v úvahu také při nedostatečně zajištěném organizovaném lovu. Ani v takovém případě však nestačí pouze tvrdit, odkud zvíře přiběhlo. Je nutné prokázat konkrétní porušení povinnosti a jeho souvislost s nehodou.

„Právě tady se z pojistné události stává složitý případ. Je potřeba určit odpovědnou osobu, zajistit důkazy a správně vůči ní nárok uplatnit. Bez toho může řidič opravu zaplatit sám, přestože odpovědnost ve skutečnosti leží jinde,“ doplňuje Smolík.

Foto: Pixabay

Pro řidiče je proto po střetu se zvěří zásadní nejen bezpečně zvládnout samotnou situaci, ale také bezprostředně zajistit důkazy o průběhu nehody. Ještě předtím, než k podobné události vůbec dojde, se navíc vyplatí ověřit, jaká rizika sjednané pojištění skutečně kryje, a být na podobné situace za volantem co nejlépe připraven.

Zdroje info: Autor, Tomáš Smolík, Generali.cz

Náhledové foto: