Čertovy varhany mají stejně krásného, ovšem jen málo známého bratříčka

Panská skála je do mysli většiny z nás vryta v souvislosti s kamennými varhanami, kterým se také říká Čertovy. Zájem o tento nevšední čedičový útvar, jež zdálky i z blízka připomíná spíše zásah ruky člověka, je však enormní

My vám však poradíme, kde se můžete za podobným zážitkem vydat téměř bez turistů. A kupodivu to od Panské skály u kamenického Šenova vůbec není daleko.

Ne Panská skála, ale Zlatý vrch

Stačí zamířit od Panské skály severně a ujít asi šest kilometrů. Máte-li auto, jde o záležitost pár minut. A rozdíl? Nesrovnatelný. Troufneme si říct, že Zlatý vrch je dost možná ještě krásnější, než známější Čertovy varhany, ovšem návštěvníků je tu i v sezóně minimum.

Tvoří součást Lužických hor a za jeho vznik může eroze ve svrchnokřídovém pískovcovém souvrství. Spodní část této přírodní památky byla odkryta lomem a čedičové sloupce tu vyhlížející prakticky dokonale – jako vysoustružené. Jejich průměr se pohybuje od 30 cm až do 30 m. V horní části nahrazuje vodorovné uložení sloupců téměř vertikální pozice a dohromady tak vše vypadá spíše jako gigantický vějíř. Za vše pravděpodobně může velmi pomalu tuhnoucí láva, díky níž všechna tato krása vznikla.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Najdete tu i sopečnou čepici

A při podrobnější prohlídce horní části (dalekohled se bude hodit) objevíte i sopečnou čepici. Jde o lidový název pro svrchní část vulkanického tělesa, v níž jsou čedičové sloupce uloženy značně nepravidelně. Důvodem je rychlé tuhnutí vyvřelé horniny, tuhnoucí za zcela odlišných podmínek.

Stojí také za zmínku, že Zlatý vrch byl (stejně jako Čertovy varhany) odkryt díky těžbě kamene. Těžba tu však pokračovala i po vyhlášení celého území za státní památku. Jejím cílem bylo odtěžení sloupů ze spodního patra, dosahujících pouhých 15 metrů. Díky tomu vynikly skalní útvary za nim s prakticky dvojnásobnou délkou.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org