Chystáte se do Krkonoš? Tahle pravidla mějte na paměti
Návštěva Krkonošského národního parku se stává rok od roku náročnější. Zájem turistů vyšplhat se až na vrchol Sněžky bývá v letních měsících doslova až masivní. Co konkrétně je třeba o návštěvě Krkonoš vědět?
Kdy (ne)jezdit?
Pobyt od deseti hodin dopoledne do zhruba tří hodin odpoledne bývá ze strany návštěvníků v zásadě nejnáporovější. Řadu lidí ale mnohdy láká vyčkat až doby, kdy je vidět západ slunce. Cestou se potom vrací s čelovkami na hlavě. Pak ale přichází na řadu špatná viditelnost a klesá přirozeně i venkovní teplota. To právě řada turistů podcení a vyrazí na vrchol hory jen v tílku a kraťasech. To může vést až k problémům.
Největší nápor turismu je kromě vrcholu Sněžky také v oblasti Mumlavského či Pančavského vodopádu, u pramene Labe nebo na vrcholu Černé hory. Na Cestě česko‑polského přátelství potkáte také davy lidí, hlavně v létě, o víkendech a během pěkného letního počasí. Je to jedna z vůbec nejfrekventovanějších hřebenových tras v Krkonoších, spojuje několik ikonických míst, ale hlavně vede přímo přes horu Sněžku.
Kromě pěších zde potkáte také hodně cyklistů. Obzvlášť pro ně platí, že svou jízdu musí přizpůsobit dané situaci. Správci Krkonošského národního parku stále upozorňují na ukázněnost a dodržování jasných pravidel. Ta platí i pro vozidla, která musí striktně dodržovat všechna dopravní značení bez ohledu na to, že jim navigace řekne, že tam mají jet. Dodržovat se zde musí hlavně přiměřená rychlost, která nesmí nikoho ohrozit.

Pozor na proměnlivost teplot
Na Sněžce může teplota klesnout i v létě, a to velmi výrazně. Vrchol je ve výšce 1603 m n. m., takže se tam počasí chová úplně jinak než dole v údolí. I v červenci může být na Sněžce pouhých 5–12 °C, v noci při větru dokonce bývá pocitová teplota ještě nižší. Za takových podmínek se může organismus nepříjemně podchladit.
Šetrnost k přírodě se vyplácí
Kromě jízdy na kole a autem zde platí i to, že slušné zacházení k přírodě musí být nevyhnutelné. Co si lidé s sebou do přírody vezmou, si po ukončení návštěvy musí také odnést. Návštěvníci nesmí odhazovat odpadky, vše si musí odnést zpět dolů a držet se značených cest, kvůli ochraně přírody i bezpečnosti by neměli ani rušit zvířata, zejména pak na hřebenech a v rašeliništích.
Kempování i drony jsou pro KRNAP tabu
V Krkonošském národním parku není dovoleno volně přespávat či dokonce kempovat. Strážci KRNAP vám za to mohou bez milosti udělit pokutu. Při rozdělání ohně nebo použití dronu hrozí turistům i tučnější pokuty. Drony jsou při spuštění hlasité, rychlé a navíc nepředvídatelné. Na zvířata působí podobně jako predátoři, plaší všudypřítomné tetřívky, jeleny i ptáky.
Kde se dá před davovým šílenstvím ukrýt
Ideální volbou je naplánovat si cestu mimo hlavní trasy. Klidná je například hřebenová trasa směrem na Rýchory. Ty patří k nejklidnějším částem krkonošských hor, stejně tak i oblast okolo Dvorského lesa, nebo cesty kolem oblíbeného Harrachova, nebo Rokytnice nad Jizerou. Až bude mít příště cestu do hor, budou vám pravidla v chování i způsobu jízdy o něco jasnější. Cílem není odradit turisty, ale přimět je k tomu, aby se co nejlépe uměli k přírodě chovat.
Zdroje informací: Autorka
Náhledové foto: Pixabay