Jak chlupatí stavitelé ušetřili české vládě miliony: Bobří hráze v Brdech dělají práci za bagry

Jak chlupatí stavitelé ušetřili české vládě miliony: Bobří hráze v Brdech dělají práci za bagry. Představte si, že máte v kapse schválený stavební projekt za desítky milionů korun, na rtech vám visí složitá byrokracie a kdesi v dálce už startují těžké bagry. Pak ale na scénu nastoupí dvě party chlupatých hlodavců s pořádnými zuby a udělají celou práci za vás.

Naprosto zadarmo, bez dotací a bez stavebního povolení. Přesně tohle se přihodilo v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Dvě bobří rodiny tam pod Padrťskými rybníky svými hrázemi vykouzlily tak dokonalý mokřad, že Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) mohla celý připravený revitalizační projekt s klidným svědomím poslat k ledu. Vládě ČR tak tito zruční architekti s hlodáky ušetřili odhadem parádních 30 milionů korun!

Když příroda předběhne lidské plány: Jak vznikl brdský bobří mokřad

Ještě před pár lety protékala pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka jen obyčejná, člověkem zregulovaná strouha, která zbytečně rychle odváděla vodu z bývalého vojenského prostoru. Kolem roku 2020 se tu ale usadili první bobři. Ti nelenili a v korytě říčky Klabavy začali budovat své pověstné bobří hráze. Během několika let systematické práce proměnili dříve odvodněnou půdu v úchvatnou soustavu jezírek, tůní a rozlité vody v nivě.

Dnes tu hladina podzemní vody spolehlivě stoupá a do oblasti se vrací vzácný život, například raci kamenáči nebo chránění obojživelníci. Částka 30 milionů korun, o které mluví ekologové, sice nebyla hotovost vytáhnutá přímo z vládního trezoru, ale představuje cenu lidské práce a techniky, kterou stát díky hlodavcům jednoduše nemusel utratit. Příroda zkrátka lidské plány předběhla o světelné roky.

Foto: Pixabay

TIP: Na první pohled ideální destinace, ve skutečnosti ale čelí tlaku, který může pocítit i turista. Egypt se potýká s rostoucími náklady na energie a zavádí omezení, jež mohou zasáhnout i letní sezónu.

Druhá strana mince: Kdy je užitečný bobr v Česku spíš noční můrou?

V České republice dnes žije zhruba 15 tisíc bobrů a jejich počty neustále rostou. Nejsilnější populace najdeme v Plzeňském kraji, na jihu Moravy nebo na Zlínsku. Brdský případ sice ukazuje bobra v tom nejlepším světle, ale musíme si nalít čistého vína – soužití s těmito zvířaty není vždycky jenom med.

Zatímco ve volné přírodě jsou bobří hráze požehnáním pro zadržování vody v krajině a fungují jako skvělé přírodní filtry sedimentů, v blízkosti lidských obydlí dokážou napáchat obří škody:

• Narušené hráze rybníků: Bobři si v nich rádi hrabou své nory, což může vést až k protržení a zaplavení okolí.
• Zničené protipovodňové valy: Ohrožují drahou infrastrukturu a bezpečnost obcí.
• Zaplavená pole a lesy: Zemědělci a lesníci kvůli nim často přicházejí o úrodu i cenné dřeviny.

Státní program péče a tipy, jak řešit konflikty s bobry

Proto u nás už roky funguje speciální Program péče o bobra evropského, který rozděluje naši republiku do tří zón. V zóně A (jádrové oblasti přírody) má bobr absolutní zelenou. V zóně B se případné potíže řeší individuálně a v zóně C, kde hlodavci ohrožují kritickou infrastrukturu nebo historická vodní díla, platí přísný režim, který umožňuje i jejich odchyt či plošné zásahy.

Pokud máte sami pozemek u vody a tenhle zubatý inženýr vám tam začal kácet stromy, nezoufejte. Stát majitelům škody proplácí. Navíc od podzimu 2024 se otevřela skvělá možnost financovat preventivní opatření – například pletiva kolem kmenů nebo speciální mříže do vodních toků – přímo z Operačního programu Životní prostředí. Příběh z Brd dokonce obletěl celý svět a psala o něm i slavná BBC. Ukázal nám totiž, že když dáme přírodě trochu prostoru a pokory, dokáže velké věci úplně sama.

Vidíte v bobrech spíše užitečné pomocníky v boji proti suchu, nebo máte strach ze škod, které dokážou kolem našich rybníků napáchat?

Zdroje info: Autor,

https://www.nature.cz/

https://www.mzp.cz/

https://www.bbc.com/news

https://www.opsz.cz/

Náhledové foto: Pixabay