Hradby

Jedete lyžovat? Cestou navštivte Freistadt

Pokud se vydáváte lyžovat do rakouských Alp, pak můžete cestou navštívit i příhraniční městečko Freistadt. Je to krásné historické město s mnoha unikáty. Je zde například nejvyšší věž s bránou. Nazývá se Linecká a nedaleko ní je rozbořená věž Česká. Nachází se tady ale i zachované městské hradby nebo kostel, který vyplenili husité.

Necelých 20 km od hranic

Město leží jen necelých 20 km od českých hranic. Proto jde o výborný tip na výlet. Můžete jej také navštívit cestou do rakouských Alp. Český název města zní Cáhlov. Založeno bylo ve 13. století Leopoldem IV. a jeho poloha je velmi strategická. Jedná se totiž o městečko ve strategické cestě Linec – České Budějovice. Nachází se tu i pivovar, který získal oprávnění vařit pivo již v roce 1363. Várečná tradice je zde tedy již více jak 650 let.

Město obehnané zdí

Tamní hradby pocházejí ze 14. století a vstup do města umožňují jen dvě věže. Ta Linecká a Česká. Druhá jmenovaná je však dnes již jen v rozvalinách, jelikož ji v roce 1880 zachvátil požár. Poblíž stojí kostel Panny Marie. Ten byl zase pro změnu vypálen v roce 1422 husity. Dnes můžete naleznout v příkopě pod hradbami odpočinkový park. Za zmínku stojí i zámek ze 16. století. Dnes je zde muzeum kraje.

Mariánská kašna a pivovar

To však nejsou jediné památky, které Freistadt nabízí turistům. Můžete zde také vidět Mariánskou kašnu z 18. století, která byla vybudována Johannem Baptistou Spazem. Oku milovníka historických budov a historie jako takové pak neujde ani unikátní radnice na náměstí s gotickými a renesančními domy. Ty se pak objevují i v přilehlých uličkách. No a co by Čechy zajímalo více než zdejší pivovar. V roce 1770 je poprvé zmiňován vznik společnosti Braucommune Freistadt. Společnost tehdy tedy začala vařit pivo po celé Evropě. Dohoda 149 tehdejších majitelů domů je respektována až do dnes.

1 komentář

  1. Miloš Hlávka Odpovědět

    Souhlasím s tím, že Cáhlov je opravdu krásné město. Jen ta fotka nad článkem odtamtud určitě nepochází – hrázděná architektura se tam už nějaké to století nevyskytuje (pokud v této oblasti mezi Vltavou a Dunajem měla vůbec kdy tradici), město má víceméně kamennou zástavbu nejpozději od obnovy po velkých požárech v letech 1507 a 1516. Jak to ve městě opravdu vypadá, se lze podívat například zde: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Freistadt?uselang=cs .

    Linecká a Česká brána (Linzertor, Böhmertor) nejsou až tak blízko sebe (i když to „blízko“ je samozřejmě relativní pojem), neb se jimi jezdilo z historického jádra města na opačné strany.

    Várečné právo je zřejmě opravdu zmiňováno už v roce 1363 (tuším, že ještě delší várečnou tradici má ne až tak vzdálená Vitoraz – Weitra – ležící kousek od Nových Hradů), což ovšem neznamená, že tamní pivovar je z té doby, zpočátku se vařilo přímo v právovárečných domech – nynější budova vznikla právě na základě toho, že se majitelé oněch domů v roce 1770 sdružili do oné Braucommune Freistadt a do roku 1775 onen pivovat postavili. Nachází se vně hradebního okruhu, zhruba 100 metrů západně od Linecké brány. Unikátnost vlastnictví onoho pivovaru spočívá právě v tom, že vlastnické podíly jsou vázány na vlastnictví oněch historických právovárečných domů – neboli kdo by chtěl vlastnicky ovládnout cáhlovský pivovar, musel by skoupit oněch 149 právovárečných domů v historickém jádru města.

    Pokud jde o hradby, nelze čekat žádné Carcasonne – půdorys hradebního okruhu je zachován intaktně, stojí i poměrně velká část bašt, ale v důsledku pozdějšího rozvoje byly do hradeb vestavována nová zadní křídla domů, parkánový pás měněn v zahrádky přilehlých domů jinak velmi hustě zastavěného městského jádra apod.

    Pokud jde o kostely, kromě toho mariánského u České brány (vně hradeb, severně od historického jádra města) existuje i původně špitální kostel svatého Jana (gotický s pozdějšími úpravami) – zhruba 900 metrů jižně od Linecké brány – a samozřejmě bychom neměli zapomenout na kostel hlavní, farní, který leží v centru města. Jde o pětilodní baziliku, zřejmě jedinou v nynějším Rakousku, a je zasvěcen svaté Kateřině. Vnější fasády jsou převážně zbarokizovány, uvnitř se však zachovaly mj. gotické klenby.
    Všechny uvedené kostely jsou římskokatolické, evangeličtí věřící mají bohoslužby v pronajatých prostorách. Ve městě působí též Svědkové Jehovovi a převážně díky zhruba 3% turecké menšině (počítáno podle komunikačního jazyka, část Turků se mohla asimilovat natolik, že mají za hlavní jazyk němčinu) se kolem 4 % obyvatel hlásí k islámu – nenápadná modlitebna se nachází jižně od historického jádra.

    Ve městě působí komunitní rozhlasová stanice (Freies Radio Freistadt), jejíž FM vysílání pokrývá zhruba území cáhlovského okresu, u nás ji lze poslouchat po Mezisíti: nejjednodušší je zvolit http://www.frf.at a kliknout na tlačítko JETZT FRF HÖREN.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *