Krása, která bere dech, a tajemství pod dlažbou. Co ukrývá podzemí nejslavnějšího vídeňského kostela

Symbolem Vídně není jen Obří kolo v Prátru, které si možná vybaví každý, kdo o hlavním městě Rakouska jen slyšel. Je to však hlavně katedrála svatého Štěpána, která je od roku 1469 sídelním kostelem vídeňských biskupů a arcibiskupů. Její počátky ale sahají až k roku 1137, takže historii má opravdu hodně dlouhou. Víte, že její architektura je založena na číslech 3 a 4 nebo že pod jejími kamennými podlahami leží kosterní pozůstatky více než 12 000 lidí?

Kostel jako pohřební místo

Kdo někdy vstoupil do nějaké kostela, tak si nejspíš ani neuvědomí, jednu zajímavou věc. Kromě toho, že je to chrám Páně, tak podzemní prostor sloužil i k pohřbívání nebožtíků. Ono to mělo hluboký symbolický a náboženský význam. Lidé věřili, že čím blíže oltáři a relikviím světců budou jejich ostatky uloženy, tím snadnější bude jejich cesta ke spáse.

Místa pohřbívání v kostelích se dělila hierarchicky podle společenského postavení, moci i finančních možnostech zemřelého. Zatímco pod presbytářem a hlavním oltářem bývali pohřbíváni vysocí církevní hodnostáři či významní šlechtici, tak na měšťany s menším majetkem zbylo místo u vchodu.

Na začátku byl románský kostel

Impozantní katedrála svatého Štěpána ve Vídni ohromuje velkolepou architekturou. Původně se jednalo o románský kostel, jehož výstavba začala v roce 1137 a trvala deset let. Do současnosti se nic z něho nedochovalo. Ví se pouze o rozměrech jeho půdorysu. V průběhu své existence byl kostel postupně rozšiřován.

TIP: Chtěli je vymazat z historie. Archeologický výzkum bývalé Gulagu českými odborníky

Gotickou podobu mu dala přístavba za vlády vévody Rudolfa IV. Habsburského, jenž byl zetěm císaře Karla IV. Vzal si totiž za manželku Kateřinu Lucemburskou, která se narodila v manželství císaře s Blankou z Valois. Tímto rozšířením chrámu chtěl pozvednout význam Vídně. Kostel chápal jako konkurenci k pražské katedrále. Na vedení stavby se významně podílel česko-rakouský stavitel Petr z Prachatic, jenž patřil k parléřovské huti. Ale teprve za císaře Fridricha III. byl chrám povýšený na biskupský kostel, když bylo v roce 1469 ve Vídni založeno biskupství.

I nadále pokračovalo rozšiřování kostela, tentokrát ale v renesančním slohu. V 17. století se baroko výrazně podepsalo na jeho vnitřním vybavení. Z roku 1647 pochází nejvýznamnější raně barokní oltář věnovaný svatému Štěpánovi, který zobrazuje jeho ukamenování.

Číselná symbolika chrámu

Rozměry Svatoštěpánského dómu jsou založeny na číslech 3 a 4. Jeho šířka je 111 stop, délka 333 stopy, jižní věž je vysoká 444 stopy. Počet schodů k věžní místnosti je 343. Jižní věž je obklopena 12 věžičkami (3×4). Okna chóru jsou vertikálně členěna na 3 části a okna prostoru pro laiky na 4 části.

Jak se v chrámu svatého Štěpána pohřbívalo

Kamenný osmitunový sarkofág císaře Fridricha III. najdeme v jižní lodi chrámu. Fridrich III. je jedinou osobou, která byla pohřbena přímo v nadzemní části kostela. Rudolf IV. nechal v podzemních prostorách pod presbytářem chrámu zřídit Vévodskou hrobku. V ní byl společně se svou ženou Kateřinou uložen k věčnému odpočinku stejně jako i ostatky dalších Habsburků.

Kromě některých těl a srdcí spočívá ve Vévodské hrobce 76 měděných nádob urozených habsburských vnitřností včetně těch, které patřily císařovně Marii Terezii či císaři Josefovi II. Tento zvyk habsburských panovníků, kdy srdce je pohřbeno v Augustiniánském kostele, tělo v Císařské hrobce kapucínského kostela na náměstí Neuer Markt a vnitřnosti ve svatém Štěpánovi, zavedl římský král Ferdinand IV. v roce 1654 a jeho následovníci v tom pokračovali.

V roce 1732 nechal císař Karel VI. zrušit hřbitov obklopující kostel. Zesnulí pak byli pohřbíváni v podzemních hrobkách – katakombách – kostela svatého Štěpána, a to až do roku 1783. Za těch padesát let tu bylo uloženo k věčnému spánku na 12 000 lidí.

Dodnes je využívána Biskupská hrobka, která byla založena v 50. letech minulého století, do níž jsou v ocelových rakvích ukládána těla vídeňských arcibiskupů a biskupů. Jejím zatím posledním nájemcem je kardinál Franz König, který tu byl pohřben v roce 2004.

Zdroj: autorka, atlasobscura.com,

Náhledové foto: Stephansdom. Anna Saini, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons