Plánujete dovolenou v exotice? Silné El Niño přinese spalující vedra i bleskové povodně

Jestliže jste letošním horkým létem proplouvali s obtížemi a těšili jste se, až konečně tropické teploty skončí a nastane aspoň trochu normální počasí, tak vás asi moc nepotěším. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterresse se naše modrá planeta ocitá v nebezpečné zóně extrémního počasí. A za všechno může El Niño, které nebývale nabývá na síle, a může tak v příštím roce pokořit všechny dosavadní historické rekordy. Čeho bychom se měli obávat?

Aby vlády nezaspaly

Popírači globálního oteplování nejspíš přestanou číst stejně jako ti, co se neradi dozvídají negativní předpovědi. Jenže zavírat oči před El Niño moc nejde, jelikož má přímý vliv na počasí na naší planetě, a v této souvislosti i na každodenní náš život včetně cestování. Kdo by chtěl jet někam, kde na něho budou čekat záplavy nebo ho lesní požár vyžene z hotelu bez toho, aby si stihl sbalit nejnutnější věci?

Světová meteorologická organizace OSN (WMO) vydala prohlášení, v němž uvádí, že El Niño se zvětšuje. Teplota mořské hladiny stoupá stejně jako teplota ovzduší a tím ruku v ruce přicházejí rizika, s nimiž je nutné počítat a také se na ně v předstihu připravit. To je ale úkol vlád, jednotlivec v tom moc neudělá.

Jak El Niño funguje

El Niño je klimatický jev, pro něhož jsou typické vyšší teploty ve střední a východní části Tichého oceánu. Vyskytuje se zpravidla každé dva až sedm let a trvá přibližně devět až dvanáct měsíců. Rozvíjet se začíná mezi březnem a červnem, maxima dosahuje mezi listopadem a únorem.

Chtělo by se říct, že to nás v Evropě přece nemůže ovlivnit. Ale může, El Niño totiž spouští dominový efekt, jenž má dopad na počasí po celém světě, tedy i Evropy, protože dokáže změnit počasí i tisíce kilometrů od tropického Pacifiku.

TIP: Benátské vězení pozzi a piombi

V jihovýchodní Asii, jižní Africe a severní Austrálii se mohou lidé připravit na riziko rozsáhlých suchých vln a lesních požárů. To s sebou nese ohrožení zemědělské produkce a zásob pitné vody pro miliony lidí. Pobřežní oblasti Jižní a Severní Ameriky mohou čelit přívalových dešťům, sesuvům půdy a silným tropickým bouřím. Teplá voda oceánů ničí vodní ekosystémy, hlavně korálové útesy, které pak kolabují.

Od extrémních teplot si nejspíš ani příští rok neodpočineme

Meteorologové neustále monitorují teplotu oceánu a zjistili, že na začátku srpna 2026 byly teploty ve východním Pacifiku o 2,6 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr. Ještě tepleji je pod hladinou oceánu. V některých oblastech byly teploty podzemních oceánů během července a srpna 2026 vyšší o 8 °C než průměr.

Tato nová data ukazují, že El Niño stále zesiluje a tak tomu nejspíš bude až do února 2027. Pokud se nám letošní léto zdálo opravdu hodně extrémní, tak to následující ho nejspíš ještě překoná. El Niño jde totiž ruku v ruce s oteplováním atmosféry způsobené emisemi skleníkových plynů, což zvyšuje pravděpodobnost, že se zase budou přepisovat historické teplotní rekordy.

Jenže to nejsou jen vysoké teploty, na co bychom se měli připravit, ale také na narušení sklizní, poškození infrastruktury, více úmrtí z horka až po přírodní katastrofy. Toto všechno může negativně ovlivnit ekonomiky států po celém světě a přinést škody v řádu bilionů dolarů.

Zdroj: autorka, wmo.int, iflscience.com

Náhledové foto: Pixabay