Vincenneský lesík a jeho temná historická skvrna

Administrativně se za součást Paříže nepovažuje, protože není obydlený, obvykle ho však řadíme pod 12. městský obvod. Vincenneský lesík (Bois de Vincennes) je vlastně lesopark na východě Paříže, nesoucí jméno podle nedalekého města Vincennes. Dnes sem chodíme obdivovat zejména jeho přírodní krásu, ale dříve se sem lidé scházeli za docela jiným povyražením.

Lidská zoo v Paříži

Během 19. století se do zoologických zahrada zdaleka nechodilo jen za zvířaty. Naopak – má-li toto zařízení oblíbenou „lidskou“ expozici, zvedne se jeho návštěvnost klidně i dvojnásobně. Stačí vzít ochotného domorodce – afričana, Araba, indiána… a umístit ho do klece spolu s rekvizitami z jeho autentického prostředí. Někde tak vyrůstají dokonce celé vesnice, jinde si musejí izolovaní lidé vystačit sami, jen za trochu stravy a v lepším případě i menší plat.

A nejinak to vypadalo i v Paříži. Pokud zamíříte do Vincenneského lesíka, můžete tu narazit na část, označovanou jako tropická zahrada. Jde o vzletný název, maskující její mnohem temnější minulost. Polorozpadlé budovy s mřížemi místo oken a dveří tu stojí dodnes, málokoho by však napadlo, že v nich nežila zvířata, ale lidé…

Vincenneský lesík

Na skok do utajované pařížské historie

Není divu, že se místní za tuto „památku“ dodnes stydí a s cizinci o ní prakticky mluvit nechtějí. A co nám o ní prozradí historické archivy? Až do roku 1907 tu mohli návštěvníci spatřit expozici šesti domorodých vesnic, představujících všechny kouty francouzské koloniální říše. Zhlédnout bylo možné:

  • Madagaskar,
  • Indočínu,
  • Súdán,
  • Kongo,
  • Maroko,
  • Tunisko.

Dlužno však říct, že „exponáty“ v nich se zpravidla šťastně necítily. Pokud tito lidé nepodlehli do několika týdnů onemocnění spalniček, tuberkulózy nebo neštovic, na které neměli potřebné protilátky, pak zpravidla propadli démonu alkoholu nebo se nechali zlákat k některému z cirkusů. Domů se jich tak vracelo jen velmi málo.

siffera@centrum.cz'

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *