Úrazy na horách: O trvalých následcích často rozhodují minuty

Češi patří k vášnivým lyžařům. Každoročně na zasněžené svahy vyrazí zhruba třetina Čechů. Největší nápor čekají lyžařská střediska během jarních prázdnin. Ty v některých krajích startují už začátkem února. S nejoblíbenějším zimním sportem se ale pojí řada nepříjemných zranění. Důležité je nepanikařit a včas vyhledat lékařskou pomoc.

Zlomeniny jako typické lyžařské zranění

Zlomeniny horních a dolních končetin patří k typickým zraněním lyžařů. Pády na sněhu nejčastěji ohrožují zápěstí, pažní kosti a předloktí, stoupá počet fraktur stehenní kosti a zlomenin v oblasti kyčelního kloubu. „První kroky většiny lidí po úrazu vedou na chirurgii či ortopedii. Pro správné zhojení kosti je důležité znehybnění zraněné části, aby měla zlomenina dostatečný klid na vytvoření vazivověkostěného svalku mezi kosterními úlomky. V případě, že je zlomená část nedostatečně fixována nebo je příliš zatěžována, hrozí vznik pakloubu. Postižená část končetiny bolí, může být i oteklá a zarudlá. Pokud ale nedošlo k fraktuře kosti, je vhodnější rovnou navštívit fyzioterapeuta či rehabilitačního lékaře a bez okolků zahájit léčbu. Máte-li nohu zlomenou, návštěva chirurgie, potažmo RTG vyšetření jsou nezbytné, ale pokud máte vyvrtnutý kotník, pak kolečko chirurgie – RTG – chirurgie, včetně hodinových čekání, není nutné,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Spirálovité zlomeniny u snowboardistů

Vedle klasických sjezdových lyží Češi holdují i snowboardingu. Ten se v žebříčku oblíbenosti zimních sportů umisťuje na druhé příčce. I k jízdě na prkně patří ale nepříjemné úrazy. „Snowboardista má velmi omezenou rotaci trupu a s ní i orientaci, nevidí za sebe, což může přivodit srážku s předjíždějícím lyžařem. K nejhorším a zároveň velmi častým úrazům patří takzvané spirálovité zlomeniny stehenní kosti, jejichž příčinou bývá pevné vázání. Když snowboardista upadne a kutálí se ze svahu dolů, snowboard, který drhne o zem, blokuje trupu a nohám tendenci v pádu rotovat. Vznikají tak spirálovité zlomeniny, které je nutné operovat pomocí zevních nebo vnitřních fixátorů a které provází poškození kolenního kloubu a jeho vazů. Rehabilitace pak trvají až šest měsíců. Rychlejšímu srůstu kostí a zacelení natrženého svalu pomáhá léčba s aplikací rázové vlny co nejdříve po operaci,“ popsala fyzioterapeutka.

Foto: Pixabay

Často se objevují i řezné rány

Častým poraněním jsou během zimních sportů i řezné rány. Většinou jsou způsobeny ostrými hranami lyží, ať už během manipulace, nebo při pádu. Velmi časté jsou u bruslařů. „U drobných řezných poranění je nejdůležitější rychlé vyčištění a správné krytí rány. Nejprve je vhodné zastavit krvácení krátkým tlakem sterilním čtverečkem, poté ránu opláchnout vlažnou tekoucí vodou nebo fyziologickým roztokem, aby se mechanicky odstranily nečistoty. Následuje aplikace jemné antiseptické dezinfekce, například na bázi jodu, octenidinu nebo chlorhexidinu. Ránu je vhodné překrýt prodyšným sterilním krytím, které udrží vlhké prostředí – to podporuje rychlejší hojení a snižuje riziko vzniku viditelné jizvy,“ řekla Martina Bábová, praktická lékařka kliniky Venova.

Mnohdy je nutné šití

Některé rány ale vydezinfikovat a zalepit nestačí, je nutné je zašít. „Lékařské ošetření je vhodné vyhledat, pokud je rána hlubší než zhruba půl centimetru, pokud okraje ‚zejí‘ a nesbíhají se k sobě nebo je poranění delší než dva až dva a půl centimetru. Stejně tak je důvodem k ošetření silné krvácení, které nelze zastavit tlakem, či poranění v místech, kde je přesné hojení klíčové – na prstech, kloubech, ploskách či v obličeji. Kontrola lékařem je vhodná při podezření na cizí těleso v ráně, při poruše citlivosti nebo hybnosti nebo pokud se objeví zarudnutí, otok, teplo či mokvání svědčící pro infekci. Lékař doporučí i přeočkování proti tetanu, zejména je-li poslední dávka starší než deset let, u špinavých ran více než pět let,“ uvedla Barbora Drobňáková, praktická lékařka kliniky Venova.

Úrazy chrupu

K poměrně běžný úrazům během zimních sportů patří vyražené nebo ulomené zuby. „Absolutně nejdůležitější je nepanikařit a ulomenou část zubu případně celý vyražený zub najít a nevyhazovat! Rychlost ošetření ulomeného nebo vyraženého zubu může hrát významnou roli. I kompletně vyražený zub může být ve většině případů do několika hodin vrácen zpět do zubního lůžka. Pokud se jedná o komplikovanou frakturu zubu, kdy je zasažena také dřeň ve středové části zubu, je nutné vyhledat zubaře co nejdříve a ránu v zubu alespoň provizorně zacelit. Takto ulomený zub často krvácí ze svého středu a je velmi citlivý. Pohmožděnou část zubu v puse případně ránu po vyraženém zubu pak doporučujeme překrýt čistým navlhčeným kapesníkem do doby návštěvy zubní pohotovosti. V případě drobnějšího úlomku zubu lidé tolik spěchat nemusejí, fragment zubu je třeba uložit do čisté krabičky naplněné vodou a přinést s sebou k zubnímu lékaři. Lékař je ve většině případů schopen úlomek zubu zpětně nalepit nebo zub dostavět kompozitním materiálem do jeho původního tvaru,“ popsal Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic.

Foto: Pixabay

Pozor na ostré horské sluníčko

Na horách čeká řada nástrah i na oči. Zrak lyžařů ohrožuje sníh, vítr i ostré horské slunce. „Před ostrým horským sluncem je důležité zrak chránit. Sluneční paprsky se odráží od sněhu a mohou zrak potrápit dokonce víc než například pobyt u moře. Sněhová pokrývka dokáže zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření. Na horách tedy sluneční brýle neslouží jen jako módní doplněk, ale mají praktický význam. Bez nich lyžaři v lepším případě riskují zánět spojivek, v tom horším i trvalé poškození zraku,“ upozornil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Výjimkou nejsou ani úrazy oka

Výjimečné nejsou ani úrazy oka – například od lyžařských hůlek nebo větví při jízdě v terénu. Součástí lyžařské výbavy by proto měly být lyžařské brýle. Ty už se dnes vyrábějí i s UV skly – ochránit zrak tak dokážou před slunečními paprsky i poraněním. Přesto část lyžařů stále sportuje bez nich. Při poranění oka, jakémkoli pocitu bolesti či zrakových obtížích by měla být prvním krokem neprodlená návštěva očního lékaře. „Laik nedokáže posoudit, k jak velkému poranění skutečně došlo. I menší zranění může mít velký dopad na zrak, pokud není zachyceno a léčeno včas. Lyžař může jako první pomoc použít umělé slzy, které oko vypláchnou, následně, než se dostane k lékaři, je třeba udržet oko v čistotě. Umělé slzy by ostatně v lyžařské výbavě rozhodně neměly chybět. Například nadměrný vítr nebo nízké teploty mohou přispět k vysychání očí. Pokud jsou oči takovým podmínkám vystaveny po delší dobu, slzný film přestane plnit svou funkci a může dojít až k syndromu suchého oka. Při větším podráždění či bolesti očí je rozhodně namístě vyhledání očního lékaře,“ uzavřel oční chirurg.

Zdroje info: Autor, odborníci

Náhledové foto: Pixabay