Rizika dlouhých transkontinentálních letů: krevní sraženina může ohrozit život

Letadla jsou stále výkonnější. To umožňuje leteckým společnostem plánovat stále delší a delší linkové lety. Ty ale vyžadují odolnost nejen od techniky, stejně tak se musí „obrnit“ i cestující. Čím delší let, tím větší riziko. Co přesně cestujícím na palubě letadla hrozí? Největší nebezpečí představuje především jedna věc: krevní sraženiny.

Extrémně dlouhé lety

V dnešní době není problém koupit si letenku na let, který délkou trvání přesáhne 19 hodin. Ať už je to linka New York-Fuzhou, kterou provozují Xiamen Airlines, nebo New York-Singapur v podání Singapore Airlines, v letadle si posedíte hodně dlouho. A až australská společnost Qantas spustí svůj „Project Sunrise“, bude to ještě více. Létat se totiž bude přímo z Londýna do Sydney, a tam už doba letu přesáhne 20 hodin.

Nepohodlí a rizika

Je samozřejmě jasné, že takto dlouhý let bude prostě nepohodlný. Snad kromě několika málo šťastlivců, kteří jej mohou absolvovat v té nejvyšší třídě, budou cestující proklínat okamžik, kdy si koupili letenku. Ale nepohodlí, bolavá záda a únava nejsou ty jediné problémy, které na člověka, který se rozhodne takový let absolvovat, čekají.

Vzduch v interiéru letadla je velmi suchý. To má za následek pocit sucha v očích, v nose i v ústech. Suchý vzduch může navíc zhoršit i onemocnění jako je astma. Je proto třeba hodně pít, a to jak před letem, tak během něj. Pozitivní vliv to má i na krevní oběh. A o ten jde koneckonců především.

Dlouhodobé sezení v omezeném prostoru bez pohybu dolních končetin zpomaluje krevní oběh a vede k hromadění krve v žilách nohou. To přispívá k dehydrataci a mírnému zahuštění krve a výrazně se zvyšuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy, tedy tvorby krevní sraženiny v žilách. Nebezpečí spočívá především v tom, že se část sraženiny může uvolnit, putovat krevním řečištěm do plic a způsobit život ohrožující plicní embolii.

Většina lidí může být sice v klidu, na druhou stranu jsou ale určité charakteristiky, které riziko zvyšují. Více jsou ohroženi starší lidé, kuřáci, lidé s obezitou, těhotné ženy či osoby s anamnézou cévních onemocnění. V jejich případě lze doporučit každou hodinu vstát a alespoň se projít uličkou. To zlepší krevní oběh a sníží riziko embolie.

Zdroje informací: Autorka

https://www.nationalgeographic.cz/veda/co-delaji-dlouhe-lety-s-nasim-telem/

Náhledové foto: