Kati ji vkládali do úst i pod kůži. Slavná hruška utrpení ale možná fungovala trochu jinak

Kati ji vkládali do úst i pod kůži. Slavná hruška utrpení ale možná fungovala trochu jinak. Podle dochovaných muzejních vyprávění a starších historických textů se tento železný nástroj používal velmi specifickým způsobem. Byl navržen tak, aby mrzačil lidské tělo zevnitř. Kat jej v zavřeném stavu zavedl do některého z tělesných otvorů oběti, přičemž existovaly čtyři hlavní typy podle toho, jaký hřích bylo potřeba ztrestat.

Ženy obviněné z čarodějnictví, cizoložství nebo podstoupení nelegálního potratu čekalo zavedení nástroje do pochvy. U mužů obviněných z homosexuality se hruška aplikovala do řitního otvoru. Pro lháře, rouhače a falešné svědky byla určena ústní varianta a ta nejmenší verze se používala k drcení nosních dírek. Jakmile kat nástroj zafixoval, začal pomalu otáčet šroubovacím mechanismem na konci rukojeti. Kovové segmenty se začaly rozevírat jako okvětní lístky masožravé květiny, což vedlo k nevratnému roztrhání vnitřních tkání, svalů a drcení kostí.

Když byla otrava krve tou nejlepší variantou

Samotná exekuce s hruškou málokdy končila okamžitou smrtí. Nástroj sloužil primárně jako předehra, která měla oběť zlomit předtím, než kat přistoupil k dalším drastickým metodám, jako bylo lámání v kole nebo upálení na hranici. O nějaké hygieně tehdy pochopitelně nemohlo být ani řeči. Kati železný nástroj myli jen velmi zřídka, a pokud na něm zaschla krev předchozího nešťastníka, nikoho to netrápilo.

Pokud měl mučený člověk obrovskou kliku a soud ho nakonec z nějakého důvodu propustil na svobodu, jeho dny byly stejně sečteny. Kvůli špinavému kovu a masivnímu vnitřnímu zranění se do těla bleskově dostala sepse. Akutní otrava krve pak pro zuboženého člověka představovala to nejmilosrdnější vysvobození z neustálého utrpení.

TIP: Kdysi srdce sklářské výroby, dnes místo, které znovu získává život. Huť František v Sázavě prochází proměnou a otevírá se veřejnosti jako prostor pro kulturu i setkávání.

Historický šok: Používali ji kati vůbec?

Ačkoli jsou hrušky utrpení vděčným tématem hororových románů a strašidelných prohlídek, moderní historici a zbraňoví experti přicházejí v posledních letech s docela šokujícím tvrzením: tento nástroj se k mučení pravděpodobně nikdy nepoužíval. Detailní průzkum dochovaných exemplářů z evropských muzeí totiž odhalil několik zásadních nesrovnalostí.

Většina těchto mechanismů je vyrobena až překvapivě jemně, jsou zdobeny uměleckým gravírováním a mosaznými detaily, což u drsných katovských nástrojů nebylo zvykem. Vnitřní pružiny a závity jsou navíc natolik křehké, že by odpor lidských svalů a tkání vůbec nevydržely a při silnějším otočení šroubu by se okamžitě polámaly.

Podle nejnovějších vědeckých teorií se jedná spíše o rafinované lékařské pomůcky ze 17. století (například ranhojičské rozevírače úst při operacích), případně o vnitřní uzamykací mechanismy trezorů. Mnoho hrušek v muzeích jsou navíc čisté podvrhy vyrobené až v 19. století, kdy v éře romantismu stoupla obrovská poptávka po všem strašidelném a středověkém a sběratelé byli ochotni za brutální kuriozity platit zlatem.

FAQ – Nejčastější otázky týkající se „hrušky utrpení“

Co byla hruška utrpení?
Šlo o údajný historický mučicí nástroj spojovaný se středověkem a raným novověkem, který měl sloužit k zastrašování nebo výslechu obviněných.

Používala se hruška utrpení skutečně?
Historici se v tom neshodují. U části dochovaných exemplářů existují pochybnosti, zda byly opravdu používány k mučení, nebo vznikly později jako exponáty či symbolické předměty.

Koho měla hruška utrpení postihovat?
Podle dobových vyprávění bývala spojována s tresty za rouhání, údajné čarodějnictví nebo jiné činy považované tehdejší společností za nepřijatelné.

Zdroj: https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1367877914528531

Náhledové foto: Pixabay