Nejznámější nesmysly o vesmíru, kterým věříte díky Hollywoodu

Žánr sci-fi se na plátna kin vrací se železnou pravidelností. A spolu s ním i celá řada nesmyslů, které se ve většině vědecko-fantastických dílek opakují se železnou pravidelností. První autoři science fiction si mohli některé situace jen domýšlet, což dávalo chybám velký prostor. Dnešní tvůrci vesmírných dramat a thrillerů se však mohou opřít o celou řadu vědeckých prací a výzkumů. Bohužel to málokdy dělají a uvádí tak miliony diváků po celém světě v omyl. Patříte také mezi ně?

„Poručíku, držte rychlost!“

Určitě jste viděli záběry předmětů ve snížené gravitaci. Stačí malý pohyb, který je pošle vpřed a ony posléze tuto rychlost samy udržují, dokud nenarazí na překážku (Newtonův zákon setrvačnosti). Proč by tedy měla mít vesmírná loď neustále zapnuté motory? Když pomineme ekonomickou stránku věci, jde zkrátka o čirý nesmysl. Logiku mají pouze běžící postranní motory, které jsou třeba k manévrování. Ve vesmíru se totiž nemůžete spolehnout na brzdící klapky nebo náklon křídel. Je ovšem záhadou, proč se na většině filmových lodí postranní motory vůbec nevyskytují. Že by mohly létat jenom přímo vpřed?

Foto: Pixabay

Při dekompresi zadržte dech

„Nadechněte se!“ zní často z filmových pláten ve chvíli, kdy hrozí proražení trupu vesmírném lodi. Desítky vteřin, získané zadržením kyslíku, mají pomoci překlenout čas potřebný ke spuštění nouzového systému nebo přežít několik zbývajících kroků k záchranným člunům. Ve skutečnosti by ale v takovém případě všichni zúčastnění zemřeli okamžitě. Vzduch v plicích se totiž ve vakuu bleskově rozpíná, což vede k protržení plic. Zřejmě na to doplatil v roce 1953 jeden američan (24 let). Během pokusu byl na necelou sekundu vystaven účinkům tlaku, odpovídajícímu výšce asi 10 kilometrů. Zatímco ostatním účastníkům experimentu nečinil tento stav žádný problém, zmíněný mladík se i přes asistenci lékařů udusil díky zhrouceným plícím. Pokud tedy chcete přežít ve vesmíru o něco déle, vydechněte – a doufejte v záchranu.

Černá díra pohltí úplně vše a to okamžitě

Určitě si okamžitě vybavíte startrekovskou planetu Vulkán pohlcenou černou dírou vzniklou přímo v jejím středu nebo stejně náhle vzniklou singularitu, která díky nepochopitelné shodě náhod ohrozila celou zemi v seriálu STARGATE.

Ve skutečnosti se schopnosti černých děr značně přeceňují. Nenasytná černá díra navíc nevznikne jen tak z ničeho. Její sílu určuje aktuální hmotnost. Malé černé díry by proto mohly zpočátku jen paběrkovat na malých kusech vesmírného kamení a k obrovi požírajícímu planety nebo dokonce celé galaxie by se musely doslova projíst. A superhmotné černé díry, které by dokázaly zničit všechno živé, se ve vesmíru nevyskytují zdaleka tak často, jak se nám filmoví scénáristé snaží namluvit.

Náhledové foto: Pixabay