Co si myslíte o funerální turistice? Je mezi lidmi stále populárnější

Hřbitov

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jaké by to bylo, vyrazit na výlet na hřbitov? Nikoliv na hrob vlastních příbuzných nebo známých osobností, prostě na výlet. Funerální turistika není nic jiného než poznávání hřbitovů. A není třeba chodit jen ve stopách známých osobností, za kterými se chodí na hřbitovy nejčastěji. Jde i o architekturu a celkovou podobu a atmosféru hřbitovů.

Co je funerální turistika

Hřbitovy nejsou spojeny jen s dávnou historií. Žhavou současností je i tzv. funerální turistika. Tato nevšední turistika označuje cestování za tichými místy spojenými se smrtí, pohřebními rituály a památkou zemřelých. Kdo z vás by se nechal k tomuto zážitku zlákat?

Nejde samozřejmě o žádnou českou specialitu. Lidé navštěvují často třeba známá místa jako Père Lachaise v Paříži nebo Vyšehrad v Praze. Je to nejen kvůli architektuře a atmosféře, ale i kvůli historii a významným osobnostem. Současně vzpomínají na oběti válek, tragédií nebo přírodních katastrof. Nejedná se o žádný morbidní výsměch mrtvým. Funerální turistika je spíše způsob, jak poznat tradice spojené s posledními okamžiky člověka.

hřbitov
Některé hřbitovy jsou opravdu atmosférické. Foto: Pixabay

Hřbitovy v Česku

Mezi největší hřbitovy v České republice patří Olšanské hřbitovy. Je tam pochováno mnoho známých osobností české kultury, vědy i veřejného života. Stejně tak je častým cílem turistů hřbitov na Vyšehradě. Mezi nejvýznamnější v Praze pochované patří třeba Jan Neruda, autor Povídek malostranských. Neruda právě v nich zachycuje třeba postavu paní Rusky nebo motiv „nebožtíků“. Z herců a umělců lze zavzpomínat například i na Jana Wericha, komika Vlastu Buriana, zpěváka i hudebníka Jiřího Schelingera. Jmenovat by se dala ještě řada dalších.

Funerální turistika ale není jen o slavných osobnostech. Jde o genius loci daného místa, právě za ním vyrážejí „funerální turisté“ především. Mimochodem, patří mezi ně např. i herec Igor Bareš.

Samozřejmě jsou i tací, které přitahuje morbidita a na hřbitovy chodí za strašidelnou atmosférou. Takoví spíše než na Slavín vyrazí třeba na pověstmi opředený „hřbitov bláznů“ v Bohnicích. Další chodí na hřbitovy za klidem, čtou si tam nebo pracují. Pod funerální turistiku patří samozřejmě i výlety do kostnic apod. Zkrátka a dobře, není turista jako turista.

Za sebe musím říct, že tenhle fenomén částečně chápu. Ano, řada hřbitovů je zajímavých a jejich klid i atmosféra mohou být turistickým cílem. Pokud jsem někde na výletě, občas zavítám i na hřbitov. Ale věnovat se tomuhle koníčku „naplno“ asi nezačnu. Rozhodně ho ale neodsuzuji ani mi nepřijde až tak zvláštní.

Zdroj: Autorka

https://www.poznatsvet.cz/cestovani/funeralni-turistika/