Dovolená v Albánii s pořádným háčkem. Terminál bývá často rozbitý… dokud nezmizíte ke konkurenci

Dovolená v Albánii s pořádným háčkem. Terminál bývá často rozbitý… dokud nezmizíte ke konkurenci. Prý jde o neobjevenou perlu Evropy s nádhernou přírodou a pohostinnými místními… No, možná to tak kdysi bývalo, ale já mám z loňského roku docela jiné zkušenosti. především bych zmínila čistotu. Okolí hotelů obvykle ujde, ale jinak je to docela bída.

Platby kartou jsou zážitek pro silné nervy

Tohle je další věc, na kterou se v Albánii připravte – hotovost je pořád král. Karta? No, většinou to s ní jde, ale ne vždycky. A když už ji vytáhnete, obsluha často tvrdí, že „terminál nefunguje“. Stalo se nám to několikrát. Ale zkuste se zvednout a předstírat, že chcete odejít – a hle, najednou se stane zázrak a terminál zničehonic ožije. Podobně se to má i s cenami. Pokud platíte v eurech, často vám nasadí nevýhodný kurz, a když se ozvete, jen pokrčí rameny. Už kvůli tomu jsme platili kartou vždycky, když to šlo – ať se na nás místní šklebili, jak chtěli. A když to nešlo, buď jsme smlouvali, nebo tedy zaplatili. Co se dalo dělat.

Foto: Pixabay

Doprava? Šílenství na kolech

A mám tu další bod programu. Měli jsme půjčené auto, takže můžu potvrdit, že řízení v Albánii je jen pro silné povahy. Místní řidiči jezdí jako závodníci Formule 1, pravidla silničního provozu jsou spíš jen doporučením a přednost na křižovatce má ten, kdo se méně bojí bouračky. Zkrátka a dobře musíte mít pořád oči všude a občas vám adrenalin stoupne víc než na horské dráze. A benzín? Ten se blíží k 50 Kč za litr, takže ani cestování autem už není tak výhodné jako dřív.

A co příroda? Ta je prostě pořád boží – teda skoro

Pokud ale odhlédneme od cen a služeb, Albánie má jednu věc, která se jí upřít nedá – příroda je tady nádherná a pořád poměrně nedotčená. Moře je sice u břehu trochu zakalené kvůli hutnému písku, ale jinak jsou pláže krásné, hory dechberoucí a pokud se vydáte trochu mimo turistická centra, najdete v ní i opravdovou divočinu. Doporučit můžu pár opravdu krásných míst.

• Prokleté hory – Ano, tak se vážně jmenují. Ale nebojte, není to tam prokleté, jen krásné!
• Kaňon Osum – strmé skály, vodopády a divoké řeky. Ideální pro dobrodruhy!
• Jezero Komani – příroda jako v norských fjordech, ale za zlomek ceny.
• Pláže v Sarandě a Ksamilu – průzračně modré moře, jemný písek a klidnější atmosféra než v sousedním Chorvatsku.

A jestli chcete něco opravdu originálního, prozkoumejte staré bunkry, které tu zbyly z komunistické éry. Jsou doslova na každém rohu.

Tady bych neměla co vytknout – tedy skoro. Nemůžu se nezmínit o těch horách odpadků, které se povalují skoro všude. Viděla jsem, jak číšník z našeho útulného a uklizeného hotýlku vzal pytel s odpadky a mrštil ho do rokle za hotelem. A myslím si, že takových ignorantů je tu vážně hodně.

Sečteno a podtrženo – většina těch článků hodně přehání. Asi si cestovky potřebují namastit kapsu, tak se klientům neštítí lhát. To já dělat nebudu. Hezké to tu je, ale žádná pohádka. Bohužel.

Zdroj: vlastní zkušenost

https://www.klik.cz/blog/albanie-je-skryty-poklad-evropy/

https://www.ternotour.cz/destinace/zkusenosti-s-dovolenou-v-albanii-jake-jsou-vase/

Náhledové foto: Pixabay