Dala jsem tchyni ten nejlepší dárek, skončila po něm v nemocnici
Dala jsem tchyni ten nejlepší dárek, skončila po něm v nemocnici. Myslím, že na tuhle oslavu v rodině jen tak nezapomeneme. A to jsem přitom chtěla tchyni jen splnit její přání.
Obdarovat naše blízké je někdy těžké. Zvlášť, když už všechno mají, všude byli, nic nechtějí a tvrdí, že za ně nemáme utrácet. No a moje tchyně byla něco podobného. Ale přece se mi povedlo vymyslet perfektní dárek, který ocenila.
Chtěla si založit zahrádku, tak jsem pomohla
Bylo to období, kdy se všechny sousedky v ulici rozhodly, že budou zkrášlovat zahradu. Nevím, asi nějaký okrasný boom či co. A protože měla tchyně narozeniny v příhodnou dobu, nakoupila jsem jí cibuloviny, o kterých mluvila. Dost mi v tom pomohly stánky na Floře Olomouc. Udělala jsem jí z toho pěkné dárkové balení, cibule popsala, vytiskla z internetu fotografie (aby věděla, co jí vykvete) a těšila se na její reakci.
Byly tam narcisy, tulipány, nějaké další jarní druhy – a nevím, co vlastně ještě. A trefila jsem se fakt přesně. Tchyně byla nadšená. Několikrát mi zopakovala, že je to ten nejlepší dárek, který kdy dostala. Že ji nikdo ještě nikdy takhle nepotěšil.
Foto: Pixabay
Upřímně, brala jsem to s rezervou. Už měla v sobě pár panáků a to pak byla přátelská úplně ke všem. Ale dárek jí udělal radost, a to mě vážně potěšilo. A asi by to celé dopadlo dobře, kdyby se po našem odchodu nerozhodla otevřít nějakou tu láhev darovaného alkoholu – a pokračovat v pití dál (což byl mimochodem i důvod, proč jsme se o pár let později kompletně přestaly bavit).
TIP: Chorvatsko každé léto praská ve švech, ale existují místa, kde si od davů opravdu odpočinete. Dugi Otok patří mezi skryté poklady, které nabízejí klid, krásnou přírodu a autentickou atmosféru.
Skončilo to nemocnicí
Ráno volala manželovi, že je v nemocnici a že je jí hrozně zle. Prý jí i vyplachovali žaludek. Že vůbec neví, co dělala, a jestli by se nemohl podívat doma. Tak jsme šli. Oba. A tu spoušť v kuchyni jsme našli okamžitě. Jak byla v opileckém rauši, tak se evidentně rozhodla, že uvaří na zítřek. A pěkně poctivý guláš. Z poctivého masa – a poctivé cibule.
A tady byl právě ten háček. Roztrhané pytlíky na lince mluvily za vše. Prostě jí některé ty okrasné cibulky připadaly jako běžná cibule a nakrájela je tam. A protože se pak evidentně tímhle gulášem (navíc notně připáleným) snažila utišit hlad, který ji přepadl někdy uprostřed noci (naštěstí jen ji – jinak by v nemocnici skončilo lidí víc), dopadlo to tak, jak muselo. Bylo jí děsně zle, zvracela (nechtějte vidět tu koupelnu) a evidentně ji to vzalo i druhým koncem.
Manžel to dal lékařům hned vědět. Vtipné ale je, že to tchyně dodnes popírá. Prý vůbec nebyla opilá, jen se trochu lízla. Cibulky zasadila ven a ty pytlíky na lince byly náhoda. No tak určitě, jak by řekl klasik. Ale historka k pobavení je to už dnes docela dobrá. Jen tenkrát nám to moc k smíchu nepřišlo.
Autorský text
Náhledové foto: Pixabay
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.
