New Prague v Minnesotě: další česká stopa v USA
To, že Spojené státy jsou zemí přistěhovalců, je všeobecně známý fakt. Neznamená to, že by Američané sami sebe takto vždy vnímali, ale je tomu tak. A přistěhovalci si s sebou vždy berou kus své rodné země. Proto dnes v Americe najdete celou řadu měst začínající slovem „New“, tedy „Nový“. A nechybí mezi nimi ani New Prague, tedy Nová Praha.
Nová Praha
Jak název města napovídá, založeno bylo v roce 1856 skupinou českých imigrantů. Zatímco většina okolních měst měla německé nebo skandinávské kořeny, New Prague (Nová Praha) se stala centrem českého života v Minnesotě. V tomto americkém státě totiž Nová Praha leží.
Dnes má město zhruba 8 000 obyvatel, a i po více než 150 letech je zde cítit silné pouto k domovině jeho zakladatelů. Cesty lemují cedule s českými nápisy a místní jsou na svůj původ patřičně hrdí, byť přímých potomků českých emigrantů už je zde jen asi 20 procent.
Jednou z ukázek toho, jak jsou vazby se zemí zakladatelů města stále aktivní, jsou koláče. Ano, nemůžete navštívit New Prague a nedat si koláč. Místní udržují tradici „kolaches“ při životě. Místní pekařské výrobky jsou dokonce tak populární, že se město často označuje za neoficiální hlavní město koláčů nejen v celé Minnesotě (další „koláčovou velmocí“ je potom Texas).

Nová Praha je Prahou vlastně omylem
Zajímavý příběh se váže k založení města New Prague. Na místě, kde se dnes nachází, se totiž jako první usadil jakýsi Němec jménem Anton Phillip. Až po něm dorazila skupina českých osadníků. Ti ale měli původně namířeno jinam, ale protože zabloudili, skončili tam, kde skončili. Koupili proto od německého souseda půdu a začali budovat město. Vznikla New Prague. Tedy původně vlastně vznikla přímo Praha, později přejmenovaná na Prague, a nakonec na New Prague.
New Prague dnes
O koláčích už byla řeč, i na nich je ale vidět, že místní jsou sice na svůj původ hrdí, přece jen už o něm ale moc neví. Jako „koláče“ se tu prodávají i buchty a jitrnice se prodávají v podobě hamburgeru. Pořádá se tu festival pojmenovaný „Dozinky“, jen málokdo už ale dokáže vysvětlit jeho původní význam. To všechno je ale naprosto v pořádku. Pokud u nás pořádáme společenské akce inspirované zahraničím, také je to s jakousi „uměleckou licencí“.
Zdroj: Autorka
Náhledové foto: Bobak Ha’Eri, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons