Před čím chránit své nohy na cestách: těsné pohorky, oděrky i viry dokáží zážitky pořádně znepříjemnit
Každý, kdo někdy nesl batoh přes hory, ví, že komfort nohou je klíčový. Po několika dnech na přechodu bolí ramena, často i záda, ale právě nohy rozhodnou, jestli se výprava promění v euforii, nebo utrpení. Dobré pohorky jsou alfa a omega, stejně jako náhradní sandály nebo pantofle – pocit, kdy po celém dni vyklouznete z těžkých bot, je k nezaplacení. Jak říkaly už naše babičky: „Základ jsou nohy v teple a suchu.“
Těsné (nebo čerstvě koupené) pohorky – puchýře a otlaky
Puchýř je účinný ničitel dobré nálady na cestách. Dá se mu vůbec vyhnout? Pár zaručených triků je: pohorky v krámě vybírat odpoledne, kdy je noha přirozeně nateklá a velikost je přesnější. Na dlouhé pochody volit pouze rozchozenou obuv. Do bot zásadně v suchých ponožkách a riziková místa – pata, nárt, malík – před odchodem ošetřit vazelínou či antitřecí tyčinkou. Šněrování během dne průběžně upravovat (jiné do stoupání, jiné do klesání). Při delších pauzách vyzout a nechat vyvětrat nohy i boty.
Zkušení odborníci z 4camping.cz, Zdeněk Batěk a Vít Hruška doporučují:
„Před první náročnější túrou nebo vícedenním přechodem byste měli obuv vyzkoušet v méně náročném terénu prostřednictvím seznamovacího výletu a tzv. si boty prošlápnout.“
Tip – ošetření puchýře v kostce: Umýt ruce a zhodnotit velikost i riziko tření. Malé, neporušené puchýře nechat dýchat; případně přelepit speciální náplastí na puchýře (např. Compeed). U větších, kde hrozí stržení, lze sterilní jehlou po okraji šetrně vypustit tekutinu, vydezinfikovat a krýt hydrokoloidní náplastí. Na už stržený puchýř jít jako na otevřenou ránu: dezinfekce → hojivá mast (panthenol/alantoin) → v čistém prostředí větrat, jinak krýt náplastí či obvazem. Nejdůležitější je omezení tření a odpočinek; úlevu přinese krátká studená koupel nohou, která stáhne otok.
Foto: Pixabay
Oděrky, praskliny a sdílené sprchy – otevřená brána pro infekce nebo viry
Dlouhé etapy, pot a tření švů ponožek či jazyka boty rychle vytvářejí drobné ranky, z nichž se může stát bolestivý zánět nebo vstupní místo pro infekce i viry. Není třeba se bát, nejčastěji se na cestách můžeme setkat s neškodným, avšak velice nakažlivým lidským papilomavirem HPV, který způsobuje bradavice. Číhá na kontaminovaných površích např. ve sdílených sprchách na horských chatách při „low-cost“ pochodech. Prevencí je volit bezešvé ponožky a pravidelně je střídat, při pauzách větrat chodidla a kůži večer promazávat. Ve sprchách pak používat pantofle, nesdílet ručníky ani manikúrní pomůcky.
Dermatoveneroložka MUDr. Natália Lopatková z kliniky Esthetic vysvětluje, že vir se nevyhýbá téměř nikomu:„Bradavice se mohou objevit u kohokoliv. Vyšší riziko mají také lidé s oslabenou imunitou (po nemoci, při chronických onemocněních či po dlouhodobém stresu) a ti, kteří mají drobná poranění kůže – například sportovci.“
Tip – léčba bradavic v kostce: Pokud se bradavice zvětšuje, bolí nebo přetrvává, vyplatí se před další túrou naplánovat nejdříve návštěvu dermatologa. Účinným odborným řešením je kryoterapie kapalným dusíkem, která zmrazí ložisko až ke kořeni bez řezání a obvykle stačí 1–3 sezení. Moderní přístup již nahradil starou tyčinkou s vatou na konci a umožnuje rychlou rekonvalescenci: „Dřív bývala aplikace dusíku více bolestivá a mohla zasáhnout i zdravou kůži. Aplikátory SIAD umožňují přesné a bezpečné zmrazení výrůstků,“ vysvětluje Iordanis Paraskevopulos ze společnosti SIAD, která dodává kapalný dusík do medicínských zařízení. Po zákroku vznikne malý puchýř, který sám odpadne, návrat k aktivitám je rychlý a správně provedená kryo nezanechává jizvy.
Foto: Pixabay
Zapařené nohy a vlhké ponožky – svědění až plíseň
Odborníci z 4camping.cz vědí, proč radí: „Potí-li se vám v botě nohy nebo jste nabrali vodu? Netrapte se a mokré ponožky vyměňte.“ Teplo a vlhko je totiž ideální prostředí pro vznik plísně. Prevencí je po sprše pečlivě osušit i prostory mezi prsty, střídat a větrat obuv, do ponožek používat antimykotický pudr/sprej a do sprch opět pantofle.
Tip – léčba plísně v kostce: nasadit volně prodejná lokální antimykotika (krémy/roztoky s účinnými látkami typu klotrimazol apod.) obvykle 2–4 týdny a pokračovat ještě pár dní po ústupu příznaků; pokud se stav nezlepší do týdne nebo se přidá nehet, je vhodná návštěva dermatologa. Domácí podpůrné postupy (octové koupele apod.) mohou ulevit, ale nenahrazují antimykotika a hygienická opatření.
Foto: Pixabay
„Foot-kit“ do batohu
- Náhradní ponožky
- Antitřecí tyčinka nebo vazelína
- Hydrokoloidní náplasti, sportovní tejp
- Dezinfekční sprej/gel, sterilní čtverce
- Antimykotický krém a pantofle do sprch
Než vyrazíte, zkontrolujte nehty (rovně zastřihnout, opilovat, ne moc nakrátko) a dopřejte chodidlům péči – večer je promažte krémem, ať se kůže zpevní, ale nezhrubne. Na samotném pochodu už pak platí jen jedno pravidlo: každý den o nohy pečuj, protože tě musí donést až domů.
Zdroje info: MUDr. Natália Lopatková, Iordanis Paraskevopulos, Zdeněk Batěk, Vít Hruška,
https://www.4camping.cz/clanky/poradna/jak-vybrat-boty-na-turistiku/, https://www.e-dusik.cz/cryospray-e655.htm, https://www.lekarna.cz/clanek/plisen-na-nohou-problem-ktery-dokaze-potrapit/?srsltid=AfmBOoodk7mu1RkQiEMTbkH3ye-Bd9s1SFN_sxlqn27UZTkzs3077W9d
Náhledové foto: Pixabay
Cestování mě baví. V mnohých lokalitách jsem už byl a rád se s vámi podělím o své zážitky.