Veřejná doprava ve venkovských regionech nestačí, senioři využívají náhradní řešení

„Autobusy tu jezdí málo, zvlášť o prázdninách, a zastávky jsou daleko. Já mám špatné koleno a nikdo z rodiny nechce, abych chodila delší vzdálenosti. Naštěstí jsou hodní a často mě vozí,“ vypráví jednaosmdesátiletá seniorka Eliška Maryšková z Kaplic v Jižních Čechách. Podle nejnovějších dat neziskového výzkumného ústavu Institut 2050 musí více než polovina Čechů k nejbližší zastávce veřejné dopravy dojít 1-2 kilometry, podobně je tomu i v případě nejbližšího obchodu s potravinami. Mezi nejvíce zasažené dopravní chudobou přitom patří obyvatelé vesnic, obzvlášť pokud jde o seniory, jak potvrzuje zpráva Evropské komise Demografická krajina území EU: výzvy a příležitosti v regionech s různorodým stárnutím.

„Problém s nedostatečnou dostupností veřejné dopravy v menších obcích a vesnicích registrujeme. V těchto obcích nefunguje MHD a autobusy tam dojíždí jen v určitou omezenou dobu. Nedostatek spojů seniory omezuje v dojíždění k lékaři nebo na poštu, a to jak do vedlejších obcí, tak i v rámci své vlastní obce, která má třeba jen několik málo tisíc obyvatel,“ říká Eliška Olšáková ze Sdružení místních samospráv ČR. Veřejnou dopravu v menších městech a obcích zpravidla zajišťují samotné kraje. Překážka v rozšiřování linek je podle Kateřiny Suchánkové z Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jasná – peníze. „Nejvýznamnějším problémem je finanční ztrátovost na těchto málo vytížených spojích,“ přibližuje a dodává, že registrují zejména připomínky ke změnám tras a časovým úpravám spojů.

Kde není doprava, hrozí sociální izolace

Místní samosprávy se nesoustředí na navyšování počtu spojů, ale hledají jiné cesty, jak zlepšit dopravu pro seniory. „Spousta menších měst po celé republice zřídila seniortaxi, které jsou buď úplně zdarma, nebo seniory stojí symbolický poplatek, služba je však stejně z většiny financována z městského rozpočtu,“ dodává Olšáková. V určitých případech mají obce možnost získat finanční podporu prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR). „Jedná se o udržitelné formy dopravy a terénní sociální služby, často zaměřené právě na seniory. Jde například o dovoz stravy, dopravu k lékaři, na úřady nebo nákupy,“ vysvětluje Roman Chrenčík za MMR ČR. Mezi méně obvyklé formy přepravy pak patří využití sanitky, například v případech, kdy senioři potřebují lékařské vyšetření v nedalekém městě.

Na řešení dopravní dostupnosti se však nemusí podílet pouze veřejný sektor. Významnou roli může sehrát i rodina, která starším členům domácnosti poskytne praktickou pomoc v podobě například elektrických vozíků. „Vozíky seniorům pomáhají v samostatnosti, kdy si mohou zajet nejen k lékaři, ale také na nákup nebo za přáteli, aniž by museli žádat o pomoc své blízké. Mohou je obsluhovat bez řidičského průkazu, a některé modely mají například i držák na francouzské hole a úložný prostor. Zejména v menších městech a na venkově pozorujeme trend většího zájmu o tyto vozíky,“ říká Jiří Meisner za značku inSPORTline.

Problémem dopravní chudoby však nejsou jen fyzické bariéry. Klíčovou roli hraje i psychologický dopad dlouhodobé závislosti na druhých. „Právě izolace a osamělost jsou rizikovým faktorem pro rozvoj depresivních příznaků, zhoršují prognózu nástupu klinických projevů neurodegenerativních onemocnění a výrazně zvyšují rizikovost přechodu do syndromu demence. Paradoxně tak omezení veřejné dopravy z finančních důvodů může být někdy v celkových nákladech spojených s péčí o starší osoby se syndromem demence dražší,“ varuje Tomáš Nikolai, vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty UK.

Do roku 2060 mohou senioři tvořit až třetinu české populace

Česká republika čelí dlouhodobému trendu stárnutí obyvatelstva a počet seniorů v populaci stále roste. Jak uvádí vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu Terezie Štyglerová, už od roku 2006 žije v Česku více seniorů než dětí mladších 15 let. „Další nepřetržité posilování seniorské populace předpovídá i střední varianta projekce až do roku 2060. Při naplnění těchto předpokladů se postupně vyšplhá z dnešních 20,7 % až k 30,7 % na počátku 60. let, což by odpovídalo 3,25 milionu seniorů, tedy skoro o jeden milion více než je jejich aktuální počet. Do konce století by pak podíl v populaci mohl vzrůst až na 34,1 %,“ upřesňuje Štyglerová. Z regionálního pohledu mají podle Štyglerové  nejnižší zastoupení seniorů Praha a Středočeský kraj. Naopak nejrychlejší nárůst této věkové skupiny zaznamenávají Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj – tedy oblasti, ze kterých se obyvatelé častěji stěhují do jiných krajů.

Zdroje info: Autor,  https://csu.gov.cz/podminky_pro_vyuzivani_a_dalsi_zverejnovani_statistickych_udaju_csu, https://csu.gov.cz/podminky_pro_vyuzivani_a_dalsi_zverejnovani_statistickych_udaju_csu

Náhledové foto: Pixabay