frozen-3215704_1280

Ignoranti klouzající se na Čertově jezeře nadávali ochranářům

Národní park Šumava samozřejmě o víkendu zažil vcelku solidní přísun turistů. Šlo o střediska typu Špičáku a podobně, kde se nachází alespoň nějaká vrstva čerstvého sněhu. Mnozí turisté ale také zamířili k Čertovu jezeru, kde si chtěli, světe div se, užít ledu a pořádně se sklouznout. Ochranáři se logicky snažili přírodní kluziště zrušit. Dostalo se jim za to ještě nadávek. Smutné až tristní.

Negativní vliv na ledovcová jezera

V první řadě je třeba předznamenat, že pohyb po hladině má negativní vliv na dané jezero. Stejně tak se v létě v jezeru nekoupe. Ničit si vlastní přírodní skvosty může pouze tupec. U nás se jich bohužel najde zřejmě dostatek. V chráněné krajinné oblasti se prostě musí nějak chovat. Ochranáři pak logicky jen dělají svoji práci, nicméně asi se diví tomu, co si dnes lidé dokážou dovolit.

Čertovo jezero

Čertovo jezero na podzim: Zdroj obrázku commons.wikimedia.org

Porušení zákona

Vstup mimo značené trasy je striktně zakázán zákonem. Vždyť plochy jak Čertova, tak i Černého jezera se nacházejí buď v klidových zónách, nebo jde o nedílnou součástí Národní přírodní rezervace. A bezpečnost? Jezero mohlo pod tlakem vyšší hmotnosti skýtat velké nebezpečí v případě porušení ledu.

Jen se sklouznu

I takto zněly ty slušnější odpovědi lidí, kteří se po ploše zamrzlého jezera pohybovali. Kdyby to takto dělali všichni, dočkali bychom se nejspíše něčeho šíleného. Jinak samozřejmě padaly z úst rádoby návštěvníků této oblasti i vulgární výrazy. Hovořili také o buzeraci. Neskutečné. Lze pochopit, že v době koronavirové chtějí lidé na čerstvý vzduch, kam ještě mohou. Klouzat se ale v místech, kde je to zákonem zakázáno může pouze bezmozek. Možná by pomohly vyšší pokuty přímo na místě. Většina lidí snad ale naštěstí zdravý rozum má. Alespoň doufejme.

Člověk stojící na ledu: Zdroj náhledového ilustračního obrázku Pixabay.com

Cestování mě baví. V mnohých lokalitách jsem už byl a rád se s vámi podělím o své zážitky.

17 komentářů

  1. lomihnát Odpovědět

    Nemyslím, že by bruslením po zamrzlé hladině došlo k nějakému nevratnému poškození jezera, vody nebo ekosystému. Autor by se měl pokusit se zesměšnit tím, že vypíše přesně „negativní vliv na dané jezero“.
    Ano, bruslaři tam nepatří, protože jde o národní park nebo klidovou zónu a má tam být klid. Na druhou stranu ale nesnáším ty samozvané „ochranáře“, jejichž počet se mi zdá podezřele vysoký a kteří, aniž by si koupili kus území v národním parku nebo chráněné oblasti, usurpují si právo po něm šmajdat kdekoli mimo cesty s cílem „jakoby ochraňovat“ a určovat ostatním (včetně majitelů lesa), co se tam bude nebo nebude smět.

    1. mira Odpovědět

      Souhlasím s vámi. Příroda na Šumavě zřejmě bude nenávratně poškozena klouzáním nebo dokonce bruslením lidí po zamrzlé vodě 🙁 Tetřev a ostatní zvířena určitě utečou do Rajchu, kde vedou silnice a lidí po nich smějí dojet nebo dojít až na hranici, kdežto u nás se do některých stejných míst Šumavy, ale z druhé strany hranice, nesmí ani po svých.

    2. Jan Odpovědět

      Stráž přírody je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 81, 81a a 81b), a jeho prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. (§ 20)

    3. Aster Odpovědět

      Samozvaní ochranáři? Víte co, když jdu na houby a vidím na lesních cestách (a to i v chráněné krajinné oblasti) parkovat auta, která tam nemají co dělat, ale nechce se jim šlapat cca 3km od parkoviště – mám chuť jim propíchnout dvě gumy – protože jiný metr na tento dobytek prostě není – pokuty jsou směšné a často nevymahatelné.
      Další věc – jestliže pozemek (včetně lesa) spadá do chráněné krajinné oblasti, platí jiná pravidla a ta jsem povinna respektovat i jako majitel. Ono to má svůj důvod – předpokládám, že jste už někdy viděl, jak se někteří lidé dokážou v lese chovat.
      Víte, že třeba ani na vlastní zahradě si nemůžete kácet všechno, co se vám zlíbí? Na něco musíte mít povolení.

  2. martin Odpovědět

    ač by bruslením došlo či nedošlo k poškození jezera, to v tomto případě není až tak důležité. jde o to, že zde je CHKO. já bohužel pamatuji, jak šumava vypadala kdysi dávno – byl jsem tam na vojně v 75-77, jako vojáci jsme mohli částečně i do zakázaného pásma, kde se každý „bál ošklivě podívat“ aby nic nezničil, po hadrové revoluci se bohužel toto také rozvolnilo, a jděte se tam podívat nyní. v tomto případě bych na ochranáře vůbec nenadával, lidi si myslí, že když je demokracie, můžou si dělat co chtějí, a to je nejhorší.

  3. Mirek Odpovědět

    Název článku je zavádějící, ochranáři je vyhazovali proto, že se pohybuji v zakázaném pásmu, nikoli že se klouzají..

  4. poslednisrozumem Odpovědět

    Khaki košile nadšeného ochranáře vždy prozradí 😀 viz pan autor článku. Běžte radši někam chránit komáry a škeble na úkor toho, že lidem řeka vyplaví domy, nebo žalovat stavby skrze žáby, aby se nepostavil ani metr silnic (nejlíp už nikdy). Přivázat v létě přes noc ke stromu v lese všechny takové a byl by hned klid.

    1. Aster Odpovědět

      Kdyby si kdejaký pitomec nestavěl barák v zátopové oblasti (které se teprve po roce 89 staly stavebními pozemky, protože na tom obce vytřískaly prachy) nevzala by mu ho voda.
      Zvláštní, že naši předkové toto znali a respektovali.
      A už vůbec není pochopitelné, že když někomu záplava barák smete, tak si ho tam postaví znova…

      1. poslednisrozumem Odpovědět

        A co třeba 100 let staré baráky a obce, které jsou na místě od nepaměti, které se staly zátopovou oblastí, protože kdysi pravidelně bagrované koryta řeky se teď bagrovat kvůli bobrovi a škeblím nesmí? Pleskněte si bože

        1. Aster Odpovědět

          No jo, asi tak před 100 lety se začalo s opatřeními typu: prohloubení vodních koryt, narovnávání toků a taky vydláždění koryt a stavba hrází.
          Dneska už se ví, že to byla cesta do pekel – bez ohledu na škeble, ryby nebo bobry. Proti povodním to totiž stejně nepomohlo.
          Vy už jste se asi propleskl, takže teď by bylo dobré, kdybyste strčil hlavu do vědra s ledovou vodou… 😛

  5. MUDr.P.Homolka Odpovědět

    Typický projev současného češství. Nerespektovat jakékoliv zákony, vyhlášky a nařízení . Ano, je pravdou, že jedno nebo dvě sklouznutí na zamrzlém jezeře ničemu neublíží, snad jen tomu ledu, ale ten za pár dní roztaje. Ale ta nutnost udělat něco co nesmím, být někde kde nesmím a vynadat představiteli ochrany je u nás až zhoubná. Nechci rozebírat možnosti nebezpečí, kdy se na led nahrne nekontrolované množství lidí, které led neunese. To je každého risk a důkaz toho, že si nevážíme svého života a zdraví, natož životů a zdraví stejných hlupáků, kteří se mnou na ten led vlezou. Závažný je fakt neúcty k pravidlům, které mají regulovat naše jednání a chování a tím nás a náš životní region chránit. Drobnostmi to začíná a nerespektováním zásadních nařízení to končí. Každý kdo poruší nějaký zákon žije v klamné naději, že jemu se nic nemůže stát, na něj spravedlnost nedosáhne, protože máme demokracii. Bohužel všem je negativním příkladem řada stávajících i bývalých vysokých představitelů státní správy a politického systému. „Za soudruhů“ bylo dodržování zákonů nekompromisně požadováno. To však neznamená , že po jejich odstranění, zákony neplatí. Nerespektování zákonných norem se stalo celonárodním sportem. Hloupý národ, který oslavuje tyto pochybné „hrdiny“ a spěje tak k chaosu a do záhuby. Jsme na nejlepší cestě. Tak bando hlupáků a primitivů, běžte se ještě jednou sklouznout.

  6. Radovan Odpovědět

    „Pohyb na hladině má negativní vliv na dané jezero“

    Velmi prosím autora tohoto výroku, aby vysvětlil o jaký jde vliv, mechanizmus vzniku tohoto vlivu, a dále aby provedl srovnání tohoto vlivu – vzniklého klouzáním po ledě např. s vlivem větru, deště nebo dopadajících krup na dané jezero.

  7. Tomáš Odpovědět

    Za socíku takový dobytek (škodná) visel na nástěnce hanby (v obchodech za vitrínou byly fotky zlodějů a jiných vyvrhelů). Dnes je tato škodná zákonem chráněna, přitom jedna fotka na stránkách příslušné organizace nebo subjektu má výchovnější charakter, než pokuta či směšný trest.

  8. Vendula Odpovědět

    Marno mluvit. Pokud je někdo primitiv, viz. někteří čtenáři tohoto článku, je zbytečné jim cokoliv vysvětlovat nebo dokazovat, protože si stejně budou omílat svou pravdu dokola, dokud to člověka nepřestane bavit… Pokud autoři komentářů a klouzající prasátka nechápou, v čem je problém a jak může takové chování ovlivnit vodní plochu v CHKO, měli by se pravděpodobně vrátit na základní školu a tentokrát opravdu poslouchat, co jim paní učitelka vypráví 😉 Minimálně by jako první pomoc mohlo postačit přečíst si nějakou odbornou knihu…

  9. Petr C. Odpovědět

    Autor by udělal lépe, kdyby psal v jednoduchých větách a hlavně si to, co napsal, po sobě přečetl.
    Případně to dal před uveřejněním přečíst někomu střízlivému.

    Podstata článku jde shrnout do několika vět. Je nějaký Šumavský národní park a v něm je v zájmu ochrany přírody pohyb lidí určitým způsobem omezen. Leží-li Čertovo jezero v zakázané zóně (neověřoval jsem to), nemají tam turisti co dělat. Klouzat se mohou na jiných zamrzlých vodních plochách. Na to stačí větší kaluž kdekoliv na parkovišti, požární nádrž, rybníček za vsí aj.
    Na těchto místech bude taky méně problematická pomoc člověku, který si svou nebo cizí nešikovností ublíží, nebo se proboří do vody než u značně odlehlého (a hlubokého) Čertova jezera.

Napsat komentář: martin Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *