KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Tip na výlet: Z městečka Úštěk pěší túrou až na zříceninu hradu Helfenburk

Už se těšíte, až zase budete moci vyrazit někam na výlet? Třeba na nějakou zajímavou zříceninu, kde se nadýcháte čerstvého vzduchu a zároveň zavzpomínáte, jak to na ní muselo vypadat, když ještě byla obyvatelná. My vás tentokrát zavedeme na Helfenburk, který leží nedaleko města Úštěk na Litoměřicku.

Městečko Úštěk, jeho hrad a věž

Proč jsme vás pozvali právě na zříceninu hradu Helfenburk? Možná proto, že k ní vede příjemná cesta hezkou krajinou s lesy a skalami, a zeleň, jak je známo, působí příznivě na lidskou psychiku. Pohyb vás nabudí pozitivními myšlenkami a hned se budete cítit lépe. Naši cestu začneme ve městečku Úštěk, kam lze docestovat po vlastní ose nebo vlakem či autobusem. Určitě si nezapomeňte prohlédnout úštěcké náměstí s historickými domy, jež mají podloubí, zachovalý palác gotického hradu Úštěk nebo Pikartskou věž, jež k němu patří a která bývala součástí středověkého opevnění města.

Foto: Wikimedia Commons / Petr1888 – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28530793

Po žluté trase až ke zřícenině Helfenburk

Abyste se dostali ke zřícenině Helfenburk, musíte vyrazit po žluté turistické značce, jež vede i okolo úštěckého hradu, takže ji neminete. Zavede vás do údolí Úštěckého potoka, jež se asi po dvou kilometrech napojuje na údolí Hrádeckého potoka. Po obou stranách cesty jsou zarostlé svahy, k Bodu záchrany LT 032 je to asi další dva kilometry a pár desítek metrů od něho narazíte na přístřešek, kde se můžete občerstvit, a rozcestník Ptačí důl. Odtud je to pak už jen kilometr Hrádeckým dolem k cíli – tedy ke zřícenině hradu Helfenburk.

Na zříceninu jídlo s sebou

Helfenburk pochází ze 14. století. Vystaven byl na pískovcové skále a trvale obývaný byl do 17. století. Po požáru pak postupně zchátral. V současné době se o něho stará místní občanské sdružení, díky kterému je zřícenina celoročně přístupná. Na zachovalou třípatrovou věž se pak dostanete o víkendech. Je z ní pěkný pohled do okolí. Počítejte s tím, že na výlet si s sebou raději vezměte jídlo, protože široko daleko není možnost si ho koupit.

Náhledové foto: Wikimedia Commons / H2k4 – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=27238876

U nás i za hranicemi je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.

9 komentářů

  1. Kérkonoš Odpovědět

    Díky za tip!
    Taky vám jich pár dám…tak třeba ,,Zoopark na Hrádečku,, u Jindřichova Hradce.
    Je to sice malá, ale moc pěkná zoo, která dává domov starým zvířatům, takže když jí navštívíte, tak si nejen užijete příjemné odpoledne, ale uděláte i dobrý skutek.
    Uprostřed areálu mají překvapivě velké občerstvení s domácí limoškou, zmrzlinou a nějakým tím gáblem a spoustou stolů a míst k sezení.
    Zvířat tam sice nemají moc, ale zajímavé kousky se tam taky najdou. Viděl jsem tam asi největšího rysa v Čechách, velikostí připomínal spíš levharta a je pěkně vzteklej, takže si ho dobře prohlédnete, až na vás vystartuje 😀
    Cyklistům doporučím Pohoří na Šumavě.
    Cca 25km čtverečních nádherné krajiny jižního cípu Novohradských hor, hustě protkané asfaltovými, štěrkovými a lesními cestami, které neprojedete všechny ani za deset dovolených.
    Pohoří si užijí i mylovníci hororů a hmyzu, kterým doporučuji výlet na mravenčí horu.
    Hned za značkou ,,Pohoří na Šumavě,,, se vydejte západním směrem po zemědělskou dopravou poznamenané cestě, která vás dovede na hranici lesa.
    Tam začíná království obřích lesních mravenců, s hlavním sídlem mezi nádhernými skalními útvary na vrcholu hory.
    Trasa je dlouhá cca 4 kilometry, ale ujdete jí tak rychle, jako by to byly jen dva, protože celá cesta vede v podstatě jedním obřím mravenčím velkoměstem.
    Odpočinete si až na vrcholu na skalách, kam mravenci kupodivu nelezou, ale proudí v mravenčích dálnicích všude okolo velkých kamenů, na kterých se pravděpodobně usadíte, takže si připadáte jako v nějakém mravenčím hororu.
    Psi radši sebou neberte, pokud je nechcete nést v náručí 🙂
    Před státní hospodovraždou, bylo možno se ubytovat na Baronově mostě nebo v Lesovně u Žofínského pralesa, dneska nevim.
    Radši si vemte stan 😀
    Přeju hezký večer 🙂

    1. Kérkonoš Odpovědět

      tvl…..mylovníci…si asi uříznu ruku za tohle 😀
      jestli z toho nějakej češtinář dostal infarkt myokardu, tak se omlouvám :DD

      1. Aster Odpovědět

        „Mylovníci“ nemají „chibu“ 😀 😀
        To mi připomíná, jak jsem kdysi musela syna zkoušet češtinu, když přinesl dvě kule po sobě – prskal, že to je zbytečné, že už všechno umí a pak vyráběl takové skvosty jako „mojemu psovi, mojeho psa, s mojim psem“ apod. 😀

        1. Kérkonoš Odpovědět

          No jo, sem tatar 😀
          Ale musím podotknout, že takový omyl se v našem ústavu stává jen jednou za deset let!

    2. Kérkonoš Odpovědět

      Tvl…psy mám taky taky blbě…ještě že to nečte moje třídní ze základky, ta by mě umlátila učebnicí češtiny pro 6ou třídu…….

    3. Kérkonoš Odpovědět

      ….tak hora se jmenuje Kamenec, sem jí omylem kapku překřitl 😀
      Ale ,,Mravenčí hora,, by sedělo lépe….

    4. Aster Odpovědět

      No tak vzhledem k tomu kvantu mravenců bych byla s tím stanem opatrná – na skále ho asi postaví těžko 😀 spíš bych to viděla na spaní pod širákem někde na šutru nad tou mravenčí dálnicí.
      Divím se, že tam mravenci bydlí tak blízko sebe – v Beskydech je taky hodně mravenišť velkých lesních mravenců, ale jsou od sebe aspoň 5 a více metrů. Kdoví, co z nich zbylo po kůrovcové kalamitě, kdy se všude kácelo o 106 🙁

      1. Kérkonoš Odpovědět

        Tady jsou taky dál od sebe, většinou dál než 5 metrů, ale jsou velká a je jimi obsypaná celá hora, takže mravenci lezou všude kam šlápnete.
        I když, viděl jsem tam i několik mravenišť těsně vedle sebe, asi to bude jedna genetická linie.
        Nevím to jistě, ale mám dojem, že když se vylíhnou nové královny a založí nová mraveniště, tak potom fungují v jakési alianci a navzájem se nenapadají.
        Já jsem si tam teda žádné mravenčí války nevšiml.
        Stan bych si postavil někde na louce ve vzdálenějším okolí, ale jestli otevřou penziony (ty co nezkrachujou), tak bych se na stan samozřejmě vykašlal, na stanování to tam není nikde moc vhodný.

        1. Aster Odpovědět

          No jo – velcí mravenci potřebují velké mraveniště a že jsou opravdu velká.
          Jejich dálnice jsou taky úctyhodné a jak to pěkně šustí. Mraveniště prý může být vysoké až 1,5m – největší, které jsem viděla, mělo cca metr.
          Ale nevím, jestli koušou – nástroj na to mají, ale ještě mě žádný velký nekousl. Někde jsem četla, že mravenec kousne a pak do rány pustí jed ze zadečku a prý koušou takto všichni, ale kousnutí od malých černých mě nikdy nebolelo tak, jako od těch malých rezavých potvor. Myslím, že radši nebudu zkoušet, jak koušou ti velcí… 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *