bata
07/02/2019
Kategorie: Novinky, Zlínský kraj

Čím oslní návštěvníky Baťův mrakodrap?

Dnes jde vzhledem k výšce 77,5 metrů o poněkud úsměvné označení, ve své době byl však Baťův mrakodrap druhou nejvyšší stavbou v Evropě. Šlo o odvážnou vizi obuvnického magnáta Tomáše Bati, uskutečnil ji však až jeho nevlastní bratr.

Mohl za to jeho obdiv k Americe. Když se Tomáš Baťa vrátil po svém pobytu za velkou louží do Brna, začal spřádat odvážně plány na stavbu velkolepé administrativní budovy. Vše však přerušila jeho smrt při tragické nehodě v roce 1932. O povolení ke stavbě sedmnáctipatrové budovy zažádá až o čtyři roky později jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, jemuž obuvnické impérium spadlo do rukou.

Sedmnáct pater za dva roky

Povolení bylo uděleno brzy, takže práce mohly začít už v září. Jednoduchá železobetonová konstrukce umožňovala dělníkům stavět rychlostí jednoho podlaží za deset dní, a nebylo jich přitom k tomu třeba více než čtyřicet. Hrubý skelet tak vyrostl už za šest měsíců. Výškou ho v té době předčila jen budova Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách (Belgie).

Na svou dobu šlo o stavbu velmi moderní. Nechyběly rychlovýtahy, telefonní ústředna i klimatizace, nastavitelná pro každé patro zvlášť. V jednom výtahu měl dokonce Baťa zbudovanou pojízdnou pracovnu – prý kvůli efektivnější kontrole všech zaměstnanců.

Jen malý krůček od katastrofy

Mrakodrap vyrostl na dnešní třídě Tomáše Bati (č.p. 21), avšak stačilo málo, a dnes byste ho zde vůbec nenašli. V roce 1944 jen těsně unikl bombardování. Od svého vzniku se změnil jen málo – už v roce 1958 byl vyhlášen národní kulturní památkou, v roce 2 000 pak byl zařazen mezi osm nejvýznamnějších památek české architektury. V roce 2003-2004 prošel velkou rekonstrukcí, a dnes hostí správu Krajského úřadu Zlínského kraje a Finanční úřad. Takže máte-li chuť, můžete jeho krásu obdivovat v úředních hodinách i zevnitř, a v plné parádě.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *