Když vypukne střelba, je třeba nepodlehnout filmovým mýtům

Píšeme to neradi, ale může se to stát i vám. Vzhledem k tomu, že se donedávna i bezpečná Vídeň, kterou máme prakticky za humny, proměnila v krvavé centrum lidské nenávisti, budeme muset nejspíš při cestování myslet i na tohle.

Vlastně to není žádná novinka. Když jedete do oblasti, kde hrozí cunami, seznámíte se s charakteristikou jejich nebezpečí (velký odliv, návratové vlny atd. atd.). A co dělat, když je oním potenciálním nebezpečím střelba?

Zalehnout a doufat nefunguje

Určitě to všichni známe z filmů. Obdivujeme protagonisty za rychlou reakci, která jim velí zalehnout do nejbližšího úkrytu (zatímco ti, co zůstanou stát, to vždycky odnesou). Ovšem v realitě by na tom byli nejspíš všichni stejně bídně.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Auto nebo obdobná překážka jsou jako kryt totiž značně nedostatečné. Odražené střely totiž dokáží napáchat stejnou paseku jako přímý zásah. Bohužel.

Útěk jako první volba. Vždycky

Pokud možno co nejrychleji zmizte. Co nejdál, do nejbližšího nebo ještě lépe do nejlepšího úkrytu.

Hrát mrtvého pomůže jen někdy. Může vám to vyjít na ulici, ale v budově spíše ne. Systematické obcházení a kontrola obětí totiž patří spíš k pravidlům než k výjimkám.

A kdy bojovat? Jen ve chvíli, kdy opravdu, ale opravdu není jiná možnost. Stále však platí, že jeden člověk příliš šancí nemá, mnohem lépe je na tom skupina. A ani tak to obvykle nepřežijí všichni…

A co říci závěrem? Kdo je připraven, nebývá překvapen, dalo by se říct. Ovšem ze všeho nejvíc vám přejeme, abyste tyhle znalosti nikdy, ale opravdu nikdy neupotřebili.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.