Petroglyfy

Po stopách záhadných petroglyfů neznámé civilizace

Záhada, o které se často hovoří nejenom ve vědeckých kruzích. Petroglyfy jsou opravdu zajímavé výtvory. Nachází se v indickém regionu Maháráštra a jedná se o obrazce, které jsou vyryté do kamene. Zobrazují zvířata, jež se nachází pouze v Africe. Možná se i vy zamyslíte nad tím, co mohou mít společného hroši a nosorožci.

Čtyři stovky nových petroglyfů

Nově bylo objeveno okolo 400 petroglyfů. Odborníci hovoří o tom, že byla tato díla vytvořena doposud neznámou civilizací, která obývala území současné Indie přibližně před nějakými 10 000 lety. Jestliže se vědecké odhady nemýlí, pak by se jednalo o nejstarší petroglyfy, které byly vůbec nalezeny.

Petroglyfy

Petroglyfy: Zdroj obrázku Youtube kanál Ancient Architects

Lovená zvířata

Většinou jsou součástí oněch výjevů lovená zvířata. Alespoň tato hovořil Tejas Garge, ředitel zdejšího archeologického sboru. Nějaké zemědělce při obdělávání půdy na obrazech vidět není. Jinak také petroglyfy dokladují poměrně solidní znalosti lidí o tom, jak žili zvířata a mořští živočichové. Lidé se živili převážně lovem.

Proč zrovna hroši a nosorožci?

Že jsou součástí rytin obrázky velryb, žraloků nebo želv, je vcelku pochopitelné. Hroši a nosorožci ale v Indii nejsou, a tak se hledají vysvětlení. Existují fakticky dvě. Buď daná africká zvířata žila v oblasti dnešní Indie před 10 000 lety, nebo sem lidé přišli právě z Afriky. Jedna jak druhá varianta by představovaly poměrně průlomové zjištění. V každém případě si situace ještě vyžaduje další výzkum.

Petroglyfy: Zdroj videa Youtube kanál Ancient Architects

Petroglyfy: Zdroj náhledového obrázku Youtube kanál Ancient Architects

Cestování mě baví. V mnohých lokalitách jsem už byl a rád se s vámi podělím o své zážitky.

1 komentář

  1. karel Odpovědět

    Nosorožec indický známý také jako nosorožec pancéřový (Rhinoceros unicornis) je jeden z 5 recentních (žijících) druhů z čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae), který se vyskytuje na území Indie (odtud také název indický).

    Asi před 5-10 tisíci lety žili hroši i na Sahaře, jejíž klima bylo mnohem vlhčí než v současné době. Blízce příbuzné druhy obývaly v pleistocénu jižní Evropu a Indii, do historické doby rovněž Madagaskar, kde přinejmenším dva malé druhy hrochů vyhynuly až po příchodu lidí počátkem našeho letopočtu. Horní hranice mezi pleistocénem a holocénem je kladena prozatím 11,5 tisíc let před současnost. Někdy se uvádí také 10,3 tisíc let před současnost, což se někdy zjednodušuje na 10 tisíc let.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *