Radegast aneb ten, kdo je rád přijímán jako host. Sochu tohoto slovanského boha uvidíte hned na třech místech

Jaro už prudce buší na dveře a výletníci se radují, protože budou moct vyrazit i do hor, aniž by si s sebou museli brát nesmeky kvůli kluzké půdě pod nohama. Jedním z atraktivních míst, kam pravidelně jezdí turisté z různých koutů republiky, jsou i Pustevny v Moravskoslezských Beskydech nedaleko Radhoště. Kdysi zde žili poustevníci. Dneska by tam už pro velkou návštěvnost asi nevydrželi, protože by neměli potřebný klid pro své rozjímání. Kromě panoramatické Stezky Valašska se tu nachází i zajímavá socha slovanského boha Radegasta. Jaká byla historie jejího vzniku a kde všude se nachází?

Slovanský bůh polabských Ratarů

Ratarové byl kmen polabských Slovanů. Stejně jako ostatní pohané vyznávali polyteismus. Kronika Dětmara z Mersenburku z počátku 11. století se zmiňuje o tom, že jejich hradiště se nazývalo Riedigost a nejvyšším bohem byl Svarožic. Pozdější prameny kronikářů Adama Brémského a Helmonda z Bosau, jež pocházejí z 12. století, však hovoří o hradišti Retra a nejvyšším bohovi Radegastovi. Jeho jméno znamená „ten, kdo je rád přijímán jako host“.

Kdo byl Albín Polášek

Albín Polášek (1879-1965) byl český sochař, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, který však většinu svého života prožil na druhé straně Atlantského oceánu – v USA. Na své rodiště ale nezapomněl a do Frenštátu se vracel, aby zde trávil svou dovolenou. Pod jeho osobním dohledem byly v Praze v roce 1931 odlity dvě stejné sochy Radegasta. Původním záměrem Poláška bylo vytvořit soubor pohanských slovanských bohů. Nakonec ale zůstalo jen o boha plodnosti a úrody, Radegasta.

Sochy byly vyrobené ze směsi betonu a žulové drti. Obě byly vyztužené železnou kostrou. Sochy se lišily barvou. Ta z bíločerné žulové drti byla umístěna na hřebeni Radhoště. Druhou sochu z červené žulové drti si Polášek chtěl uschovat na své zahradě. Nalezena ale byla na přelomu 50. a 60. let minulého století v bývalé Maškově slévárně v Praze. Tuto sochu je nyní možné vidět v pražské zoologické zahradě.

Originál sochy Radegasta. Foto: Radek Bartoš, CC BY 3.0 <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radegast_Statue_-_Original.jpg>, via Wikimedia Commons

Originál sochy Radegasta je na radnici

Na hřeben Radhoště byla socha Radegasta umístěna 5. července 1931 a stala se jeho neodmyslitelnou součástí. Pobyt v poměrně drsných povětrnostních podmínkách zanechal na soše z umělého kamene stopy. Navíc její železná konstrukce přitahovala blesky, které ji také poškodily. Socha sice prošla opravou, ale nakonec bylo rozhodnuto, že bude přemístěna na místo, kde nebude tolik trpět. Tím místem je radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm. Právě zde najdete originálního Radegasta. Ve vzdálenosti 2,5 kilometry od vrcholu Radhoště a 1,2 kilometru od Pusteven stojí od 4. července 1998 kopie sochy, vytesaná ze žulového kvádru o hmotnosti 18 tun.

Zdroj: https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/9479-buh-radegast-v-prazske-zoo, Mapy.cz

Náhledové foto: Bararich8:, CC BY-SA 3.0 <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radegast-detail.JPG>, via Wikimedia Commons

U nás i za hranicemi je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.