uluru

Tajemný australský tvor, který vědcům nedá spát

Už od základní školy víme, že v Austrálii se fauna vyvíjela poněkud jinak než ve zbytku světa. Ze savců zde silně převažují vačnatci, mezi které sice patří známí klokani a koalové, ale také jeden zajímavý tvor, na nějž jsou vědci dodnes krátcí.

Není krtek jako krtek

Vyskytuje se na pouštích západní Austrálie a pravděpodobně se s ním nesetkáte, i kdybyste chtěli. Žije totiž pod zemí a jmenuje se vakokrt písečný (Notoryctes typhlops). Nenechte se mýlit jeho jménem, s naším evropským krtkem nemá společného téměř nic. Má válcovité tělo s lesklou krémově zlatou srstí, chybí mu ušní boltce a oči má zakrnělé. Měří až 18 cm, váží asi 70 g a jako všichni vačnatci, i on má vak. Přesněji, vak mají pouze samice, a ještě k tomu otočený dozadu, aby nezasypala pískem mláďata.

Na vakokrtovi je zvláštní i jeho pohyb. Nehrabe jako náš krtek, nýbrž jaksi „plave“ v písku. Rozhrabává jej silnými drápy a rohovitým čenichem. Živí se houbami, mláďaty plazů a hmyzem. Nestaví si žádné nory ani doupata, a navíc je silně ohrožen. Aby toho nebylo málo, existuje ještě jeden druh vakokrta a to vakokrt západní (Notoryctes caurinus), který je na pohled úplně stejný jako předešlý druh.  Rozlišit je lze pouze geneticky. I to byl pro vědce donedávna těžký oříšek.

vakokrtVakokrt: Kresba: Rosa Catherine Fiveash, Litografie: Harcourt Barrett / Creative Commons/ CC-BY/ https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Domorodci jej dobře znají

Domorodci v Austrálii znají vakokrta už dávno. Nazývali jej Minyma Itjaritjari a považovali jej za svého předka, který sídlil v boční jeskyni posvátné hory Uluru. Podle pověstí to byl předek velmi přátelský, pomáhal domorodým ženám hlídat děti, když si hrály.

Ovšem ani domorodí obyvatelé neviděli nikdy vakokrtí mládě a nevěděli nic o rozmnožování těchto živočichů. A dnešní vědci jsou na tom stejně. Údaje o sociálním chování, komunikaci nebo dokonce délce života těchto tvorů jsou stále velkou neznámou. Je to tím, že vakokrt se nedá zkoumat v zajetí a po odchycení velmi rychle hyne. Ve volné přírodě se zase pohybuje pouze v písku a na povrch vylézá jen zřídka. Možná tak bude jedním z mála tvorů na Zemi, jejichž život pro nás bude navždy zahalen tajemstvím.

Zdroje: https://animaldiversity.org/accounts/Notoryctes_typhlops/

https://parksaustralia.gov.au/uluru/discover/nature/animals/marsupial-mole/

Uluru: Náhledové foto Pixabay

Cestování mě nabíjí energií, ať už jsou to výlety po Česku nebo za exotikou. Navštívila jsem už mnoho zajímavých míst a ráda vám je představím.

6 komentářů

  1. Pavel Milde Odpovědět

    můžete mi, prosím, jen vysvětlit větu „ze savců zde převažují vačnatci“. To je jako napsat, že z hrušek převažují rajčata, nebo něco podobného. to je fakt vědecký článek, nebo jen špatný překladač ?

    1. Nikola Málková Autor příspěvku Odpovědět

      Dobrý den, vysvětlím velmi ráda 🙂
      Třída savců se dělí na dvě podtřídy – vačnatci a placentálové. A vačnatci jako skupina savců opravdu v Austrálii převažují.
      Přeji hezký den.

  2. Honza Odpovědět

    Nevím, proč se pořád píše o tom, že ULURU je hora. Jeho geologická stavba neodpovídá ani
    podloží, ani širokému okolí. Je zřejmé, že jde o cizorodý meteorit, který před mnoha miliony
    let dopadl do této oblasti. Jeho rychlost však nebyla příliš závratná, v místě dopadu se jen zaryl a nevytvořil kráter.

  3. Hraničář Odpovědět

    Ad: Honza – Uluru:
    Ayers Rock (též Uluru, s diakritikou přesněji Uluṟu – výsl. [uluɻu], jinak také Oolora, The Rock, Ayersova skála) je nejobjemnější monolit na světě. Jedná se o jednolitý pískovcový útvar ležící ve středu australského kontinentu na domorodém území v Severním teritoriu, v Národním parku Uluru-Kata Tjuta. Uluru je název domorodého původu a znamená Stinné místo.

    Monolit ční do výše 348 metrů nad okolní rovinatou krajinu a do země zasahuje až 5 km hluboko. Dlouhý je 3,6 km a široký 2,4 km. Geologické stáří je až 600 mil. let. Pískovec Ayersovy skály je bohatý na horniny obsahující aluminium a křemičitany. Tím získává načervenalý nádech. Celý objekt je znám tím, jak během dne mění své barvy od oranžové přes jantarovou až ke karmínové, tak jak postupují sluneční paprsky. Při západu slunce má barvu nejvíce oranžovou. Celá skála je rozryta brázdami, po kterých stéká povrchová voda.
    Zdroj: Wiki

  4. Vladan Odpovědět

    Jen upřesním, podtřídy savců jsou živorodí a vejcorodí. Živorodí mají dva nadřády, vačnatce a placentály.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *