Tropický ostrov, kde se tráva zelená a lidé nelení

Slunce je nad vaší hlavou od rána do večera, ve dvanáct hodin neúspěšně hledáte svůj stín. Jste pouhých 6 stupňů severně od rovníku. V případě, že budete na noční obloze hledat Jižní kříž, místní obyvatelé vám ukáží tři – velký, prostřední a nejmenší – pravý.

Obyvatelé Srí Lanky

Staletí koloniálního žití si vybrala svou daň – pro místní lidi jste bílý pán nebo paní, trvá dlouho, než překonáte jejich vrozenou ostýchavost a sociální předěly. Když se procházíte městem mezi plantážemi v horách, lidé se vás bojí – především děti (až na ty otrlé). Ale není tu s nikým žádná domluva. Drzost připravených odborníků z cestovního ruchu s touto nekorektností silně kontrastuje. Typická bílá přirážka na všechny produkty je 100 %, a to úplně všude.

Po druhé světové válce, kdy byla Srí Lanka prohlášená za nezávislou, došlo zde prakticky k občanské válce mezi Sinhálci a Tamily. Ale najdete tu potomky arabských a indických obchodníků.

Buddhismus je tu hlavním tématem

Srí Lanka je bezpochyby důležitým střediskem buddhistické filozofie od doby, kdy sem Mahinda, dítě slavného lorda Ašóky, přinesl buddhistické učení. Posvátný pahorek Mihintale, kde se Mahinda poprvé setkal s Devanampiyatissou, vládcem Srí Lanky, má dodnes své kouzlo. Ale vypadá to, že buddhistická kultura z národa postupně mizí – poválečným komunistickým správám se podařilo změnit kontrolní systém víry.

Buddhismus je však na ostrově bezesporu stále živý – objevíte zde učené, usměvavé mnichy s klidnýma očima a pro četné mladé Sinhálce může být buddhismus životní filozofií. Spousta pionýrů z celého národa míří na posvátnou Adamovu horu a poutníci se přijíždějí podívat na slavný Buddhův zub, uctívaný v chrámu v Kandy.

Poznejte zdejší Slony, jen jim neubližujte

Slon je odjakživa obrazem Srí Lanky. Ochočení sloni sloužili jako tahače i nákladní automobily. Každý ochočený slon má svého ošetřovatele (mahut) a pečovatele. Mahut nemůže být úplně každý, být mahutem je na Srí Lance významnou a velmi žádanou pozicí. Sloni se svým mahutem vyrůstají od mládí a sdílejí spolu dlouhý osud. Zásadní součástí péče o slony je umožnit jim standardní koupel. Sloni se rádi myjí, a pokud se pracující slon nemůže během dne osprchovat, pak nepracuje.

Bohužel jsou turisti velmi neukáznění a nedochází jim, že zvířata tu byli dřív než my. Ano jejich svět je nemilosrdný a my se považujeme za bohy, ale lidé jsou mnohem krutější než zvířata.

Ochočené i volně žijící opice

Hindcký epos Rámájana zaznamenává, jak ďábel z ostrova Lanka unesl Rámovu choť Sítu z Indie na Srí Lanku a jak ji Ráma s pomocí opičího pána Hanumana získal zpět. Opice tady uvidíte prakticky všude, takže jestli jste jejich milovníci, tady je jich hodně. Většinou jsou to languři dlouhoocasí a makakové.

Opice
Foto: Pixabay

Proslulý Srí Lanský čaj

Čajové plantáže v horách najdete všude. Čajové oblasti rozdělené cestami pokrývají skutečně ty nejstrmější svahy. Čajovník je druh kamélie, která vyroste až 30 m vysoko jako stálezelený strom s křehkými bílými květy a matně zelenými listy. Čajovníky se sbírají každý týden, po celý rok, stále dokola. Plochy tak tvoří nádhernou mozaiku všech odstínů zelené – podle toho, jak se keře v danou chvíli vyvíjejí.

Foto: Pixabay

První čajové ranče se na Srí Lance objevily v roce 1867 poté, co snahy sousedů o pěstování kávy ztroskotaly. Na Srí Lance se tak může ročně vyprodukovat cca 200 milionů kg čaje, z nichž se téměř 95 % prodá.

Zdroje info: stoplusjednicka.cz, mundo.cz

Náhledové foto: Pixabay