co2 auto2

Pohon aut budoucnosti může být CO2 a kyselina citronová

Nový objev vědců z Oxfordské univerzity tomu totiž napovídá. Právě jim se totiž povedlo připravit zbrusu nové palivo, určené pro letectví. A to jen z volně dostupného CO2, vodíku, kyseliny citronové a několika málo dalších látek.

Tento objev byl nedávno publikován v časopisu Nature a vypadá opravdu slibně. Není totiž nutné používat žádné složité chemické procesy. Vše si vystačí jen s použitím vysoké teploty. A to je rozhodně dobrá zpráva, nemyslíte? My tedy rozhodně ano, kéž by takových bylo o něco víc.

Jen trochu tepla a pár základních prvků

Takže co je k výrobě nového paliva třeba? O oxidu uhličitém, vodíku a kyselině citronové jsme si už říkali. Dále je třeba přidat katalyzátor, který tvoří železo, mangan a draslík. Samotná směs (CO2 v ní zatím nefiguruje) se poté zahřeje na 350 °C. A náš „oblíbený skleníkový plyn“ je do ní poté přidán v takovém množství, aby zkapalněla. A voila – celý proces je hotový. Nic složitého, že?

Foto: Pixabay

Zatím jen pár gramů, potenciál je však velký

Asi příliš nepřekvapí, že vše je zatím jen ve fázi experimentu. Tohoto převratného paliva tak prozatím existuje jen pár gramů. Vznikly ve speciálním reaktoru University of Oxford. Samotní vědci však věří, že navýšení výrobní kapacity určitě nebude žádným problémem. Doufejme tedy, že nejde jen o plané sliby. Koneckonců, o navyšování kapacit i hovoří i výrobci vakcín…

A ve svých výzkumech jdou ještě dál. Snaží se například z rovnice zcela vyřadit výše zmíněné minerály a nahradit je něčím mnohem dostupnějším – obyčejným cukrem a moukou. Tedy s obyčejnými kuchyňskými ingrediencemi. Je otázkou, zda jde o ten správný krok nebo naopak výstřel naslepo (stačí si vzpomenout na řepku a její roli v biopalivech). Ovšem budeme jim držet palce. Koneckonců letecké palivo se svou podstatou poměrně blíží motorové naftě, takže bychom si výhod této novinky mohli užívat i během každodenního života. Což by bylo určitě skvělé.

Zdroj: Autoforum.cz

Náhledové foto: Pixabay

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.

6 komentářů

  1. Kérkonoš Odpovědět

    Jestli se nepřestaneme zabývat tim blbym oxidem a nezačneme se starat o kácení pralesů, znečišťování moře a úbytek rostliného planktonu, tak pohon budoucnosti bude koňské spřežení v tom lepším případě, v tom horším to budou hadrama ovázané nohy.
    Ty prachy, o které nás populistické vlády a podesrané automobilky připraví na downsizingu a podobných hovadinách, by se daly použít jako výkupné za pralesy pro žebrácké opičí státy, jako třeba Brazílii, nebo státy rovníkové Afriky.
    Palivo z oxidu a kyseliny je sice dobrej nápad, ale nebude to mít žádnej pozitivní efekt na přírodu, stejně jako dnešní antioxidové snahy.
    To, že za 10 let se možná začne prosazovat tohle ekologičtější palivo, a vyrábět či upravovat automobily k jeho ,,konzumaci,, tady v Evropě, nebo třeba v Americe, neznamená, že 5 miliard tatarů z druhého konce planety, nebude dál jezdit ve svejch 60 let starejch vyvkopávkách, co žerou 50litrů na sto kilometrů, jako to dělají do teď.
    Já netvrdím, že nadprodukce CO2 neohrožuje planetu, ale tvrdím, že takovejhlema pyjovinkama to nezměníme, to by do toho musel jít celej svět, jenže zkuste to říkat třeba nějakým asijským chudákům, co jedou na přetíženém traktoru z roku 1950 100km do města, aby mohli prodat svoje zemědělské produkty.
    Jak těmhle lidem pomůže nové palivo? Těm by spíš pomohly peníze na nový traktor a planetě taky.
    Já nejsem proti ekologii, ale jsem proti tomuhle Gretenismu…či jak to nazvat.
    Každý rok píšou, jak se zvyšuje těžba deštných pralesů a kolik bylo vytěženo, to nikoho moc nevzrušuje a hlavně né tu hyperaktivní Švédku, nebo jaké je vlastně národnosti….
    Ta bojuje hlavně proti CO2, ale že by se přivázala ke stromu někde v Amazonii, pozvala k tomu spoustu novinářu a rozjela kampaň za záchranu plic planety, to je jí asi za těžko, nebo je to jen zmanipulované děcko, co ví o ekologii prdlačky.
    A nebo, je to možná jen vina novinářů, podlehajících téhle eurodemagogii, možná se fakt někde přivázala a já jí křivdím…..pak je to ale vina médií, která do nás hustí CO2, protože je to čtivé aktuální téma, jiné její ekologické aktivity, se možná účelově (jako alibi) jen tak mihnou internetem.
    Nevím, ale každopádně je cosi zkaženého na povrchu zemském.
    Neberte si to osobně paní Šrámčíková, jen jste mi nahodila udičku a já se chytil.
    Nezahrnuju vás mezi novináře, pro mě jste milá paní od rodiny, co píše poutavé články.
    Vlastně vám děkuji za příležitost vyjádřit se k tématu.
    Užijte si velikonoce, budu se těšit na další článek. 🙂

  2. Aster Odpovědět

    No, když byl před rokem výrazně omezen provoz kvůli kovidu, tak na dálnici kolem Ostravy provedli měření, které mělo dokázat, jak auta strašlivě znečišťují prostředí a na co přišli? Přišli na to, že to svinstvo není z aut, ale z Arcelormittalu…protože znečištění bylo i téměř bez aut stejné…
    Grétka by udělala nejlíp, kdyby si co nejdřív doplnila aspoň základní vzdělání a teprve pak může někde něco kafrat. Ono dobrý úmysl nestačí – ale tohle má ta grupa ekoteroristů společné – jak jste správně připomněl – nejhorší snad jsou ty tuny plastu v oceánech, a to se v podstatě neřeší.
    Člověk určitě přispívá svou troškou k produkci CO2, ale v minulosti planety bylo v atmosféře stejně CO2 jako dnes – cca 280ppm. Výzkumy ledu v Antarktidě – bublinky CO2 v ledu starém 2miliony let – předchůdce člověka tu už sice byl, ale i kdyby si pekl prehistorické potvory na nějakém druhu fosilního paliva, těžko asi vyrobil tolik CO2. A to není všechno. V období jury až křídy bylo CO2 až 2000ppm – takže podle dnešních předpokladů by tehdy měl být na Zemi skleníkový efekt a globální oteplování jak hrom – jenže byla doba ledová 😀 to se ovšem nikomu vysvětlovat nechce – proč asi?
    Studií na to téma je hodně a některé si docela dost odporují – obvykle ve svých grafech vynechávají období, která se jim nehodí do krámu. Ovšem faktem je, že dneska značná část CO2 vzniká spalováním fosilních paliv. No jo, ale co místo toho? Atomové jádro – to je čistá energie až na ten odpad – ale místo aby se člověk zaměřil na výzkum, jak řešit využití jaderného odpadu, věnuje se číčovinám. I ty elektromobily musí někde tu elektřinu brát a navíc to zřejmě není až takový hit, jak se zpočátku zdálo.
    Gretenismus je výstižný termín a měl by být zaveden oficiálně.

    1. Kérkonoš Odpovědět

      Já taky kdysi četl různé studie, ale dnes už na to kašlu.
      Moje argumenty vycházejí čistě z logických úvah, takže oceňuji, že jste si dala tu práci s hledáním podkladů, pro náš zjevně shodný pohled na věc.
      Na CO2 bych se úplně vykašlal, stačí dvě větší sopečné erupce a máte tu oxidu kolik vyprodukuje lidstvo za deset let……nebo tak nějak 😀
      Stejně je to jedno, na číslech nezáleží, záleží jenom na tom, jestli to bude planeta schopná zpracovat!
      Pochybuju, že to dokáže bez deštných pralesů….
      Otázka náhradního paliva je tématem tohoto článku, ale nevěřím, že je to řešení problému.
      Však současný ekologický průser není omezený jen na s uhlíkem spojeným oteplováním.
      To, že se oteplí o dva stupně, není ten smrící faktor, tím je klesající biodiverzita, kterou by takové oteplení mohlo způsobit.
      Pokud vymře jeden druh, svezou se s ním i další a to opravdu může být způsobeno globálním oteplováním…to uznávám.
      Co nechápu je, proč se tolik staráme o následky činosti naší civilizace, které možná pocítíme tak za 100 let, a nestaráme se o následky, s kterými se potýkáme už nyní.
      Kolik druhů vymřelo, nebo je ohroženo kácením pralesů a primitivní zemědělskou čiností a kolik kvůli oteplování?
      Kolik ryb, mořských živočichů a korálových útesů zahynulo díky oteplení a kolik kvůli masivnímu rybolovu?
      Kolik orangutanů bylo zmasakrováno, i se svým pralesním domovem na Borneu, evropany produkujícími nadbytek uhlíku? A kolik jich zabili místní kromaňonci, aby mohli vysadit olejové palmy?
      Tady jednou nezbyde ani sušený hov*o, protože i to někdo vytěží, mezitím, co tu budeme plácat o následcích globálního oteplování.

      1. Aster Odpovědět

        Hi hi, nebojte, já jsem si žádnou práci nedala – já to sleduju už pár let, protože mi to nedá a zajímá mě to – my jsme s manželem oba fyzici a spolužáci k tomu a i když se dneska živíme něčím jiným, pořád nám zůstal ten zvyk, ve všem se rýpat 😀
        A toto je naše žhavé téma už několik let – jak začaly tady ty velké řeči okolo globálního oteplování, tak nás oba napadlo, že to tu už vlastně bylo – několikrát a každý z nás pátrá na vlastní pěst a pak si to dáváme dohromady, a protože jsme každý jiný, tak logicky máme i trochu jiný přístup, což je fajn, protože mě by některé věci nenapadly a naopak.

        Fascinující je, jak si někteří vědci myslí, že je nutné na Zemi zachovat jakýsi stávající stav, pokud se rostlinstva a zvířat týče – to je dost odvážný nesmysl. Tak tomu nikdy nebylo a nebude – planeta se vyvíjela a vyvíjí, druhy zanikají, objevují se nové a člověk je v tomto procesu jen něco jako namyšlený blb, který si naivně myslí, že to může nějak podstatně ovlivnit.
        Bohužel ty podstatné věci, které ovlivnit můžeme a měli bychom – znečištění oceánů, obnova pralesů, opravit pitomosti v zemědělství – proč asi byly meze, remízky, proč je špatně regulovat toky řek – aby si kdejaký pako mohl postavit barák někde, kde to byla vždycky záplavová oblast a naši předkové by tam nepostavili ani šopu na dřevo apod. atd. – na to se myslí jen okrajově – není to dost trendy…je hezké někde řvát za obnovu ekozemědělství, ale při těch plochách, které je třeba obdělávat, aby se všichni dosyta přežrali, bez chemie prostě nejde.
        Víte, že kdysi se stříkalo proti kůrovci – pak nastoupili tihle zelení se svou nesmyslnou ochranou – čeho vlastně? Ty lesy jsou dávno umělé a tak se musí taky uměle udržovat – teď kůrovec sežral smrky, z nedostatku se už někde vrhl i na borovice – co bude dál? Les roste desítky let – to těm ekovolům nedochází, mezitím na obnažených svazích dochází k erozi – a není třeba dál pokračovat, že?
        V souvislosti s masakrováním organizmů bych vás ještě doplnila – masakr Indiánů v Americe – a nebyl na to potřeba ani CO2, ani jiná chemie, stačil mizerný lidský faktor…

  3. Kérkonoš Odpovědět

    Ano, to máte pravdu.
    Akorát bych doplnil, že i když je pravda to, že druhy vymírají a vyvýjejí se nové, tak je přeci jen rozdíl v tom, jestli vyhubíme ptáka Dodo, nebo druh hmyzu, který zodpovídá za rozmnožování dalších deseti rostliných druhů, které zase poskytují potravu dalším členům daného ekosystému atd….
    Bez Plejtváka obrovského se asi taky obejdeme, ale bez fytoplanktonu už asi těžko.
    Souhlasím, že některé negativní dopady lidské činnosti a rozvoje civilizace na životní prostředí, jsou přeceňovány.
    Na druhou stranu, je dost takových, které se podceňují.
    CO2 asi nedokáže zničit život na této planetě, ale dokážou to bagry a buldozery řízené tupým primitivem.
    Člověk, ač namyšlený blb, už přeci jen má tu moc podstatně ovlivnit život na této planetě.
    Umělé smrkové monokultury tu jsou už od průmyslové revoluce, kdy bylo třeba spousta dřeva pro rozvíjející se průmysl.
    V podstatě to nejsou lesy ale pole, ať si je kůrovec sežere i s chlupama, pro přírodu to fatální nebude.
    Fatální jsou snahy takové plochy opět zalesnit smrkem.
    Já bych nechal přírodu, aby si to zalesnila sama, jenže z toho by nebyly prachy, a tím se dostáváme k tomu mizernému lidskému faktoru, který jste zmínila.
    Když to ohrožuje příjmy nějakýho papaláše, tak je ticho po pěšině, ale nás budou přesvědčovat, že planetu zachráníme když budeme třídit odpad, kterej skončí stejně z většiny na skládce a zbytek v čínský textilce, a když budeme jezdit autama s motorem ze sekačky a pěti turbama.
    Ale nekažme si sváteční den, stejně to nezměníme.
    Přeju hezký večer paní aster, ja si jdu pustit nějakej film na uklidněnou 😀

  4. Aster Odpovědět

    V pohodě – souhlasím s vámi, jen maličkost – ano, zajisté můžeme za vyhynutí třeba na pohled nepodstatných druhů hmyzu, které se časem ukážou jako dost potřebné a budeme v pérdeli. Jenže ekosystémy se mění bez ohledu na to, co jim my nabízíme. My, lidé, si fakt myslíme, že jsme takřka všemocní – a není to pravda – když svůj ekosystém zničíme (a nebude to globální oteplování – v tom máte pravdu – otrava je horší ) budeme v pérdeli, taková je pravda.

    Já se už řadu let živím návrhy a realizací zahrad – to byste koukal, jaké hovadiny po mně lidi chtějí. Tak třeba chtějí jen okrasné zahrady, nechtějí ani okrasné stromy, kterým opadává listí – je to práce…oni si přece všechno k jídlu koupí a nebudou se hrabat v zemi…hlavně, aby neměli se zahradou práci – jakoby to šlo – no, stává se často, že odejdu hned po první (nezávazné) konzultaci…nevěřil byste, jak mnou někteří pohrdají, protože pracuju i rukama – a často jsou to lidé, kteří mi vzděláním nesahají ani po kotníky (a to jim ještě fandím)
    Je to bohužel všeobecný trend – takto se dnes vychovávají i děti – zajdeme na blbost, tak se vyžily všechny velké civilizace – neumíme se poučit z minulosti – copak jsem se já poučila z chyb mé matky – vlastně ne. RRRRRRR

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *