Dračí most V Da Nangu

Cestopis: Vietnamem nejen na motorkách

Cestování je nyní poměrně problematické, a proto se s vámi podělíme o zajímavý cestopis z únorové a březnové cesty do Vietnamu, který vznikl nyní v těchto dnech. Parta chlapů se vydala na motorkách do Vietnamu. Cestopis je volným přepisem jednoho z účastníků.

Od myšlenky k činům

Myšlenka návštěvy Vietnamu se zrodila v září roku 2017. Neustále jsem zjišťoval, jak a s kým tam vyrazit, jelikož anglicky moc neumím a jet s někým, koho vůbec neznám, by se nemuselo vyplatit. Život je ale plný náhod, a při jednom výjezdů s kamarády motorkáři jsme se domluvili, že se vydáme do Vietnamu. Nakonec nás vyrazilo celkem 5.

Můj cestopis bude fakticky o zážitcích a všem, co jsem viděl a slyšel. Půjde zkrátka o pohled šedesátiletého muže, který se vydal s třicátníky až pětatřicátníky až do daleké Asie, aby si splnil svůj cestovatelský sen.Letadlo

Let: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Přípravy na cestu

V první řadě přišla volba termínu. Jet jsme měli od konce února do poloviny března 2020. Nakonec se nám tento termín osvědčil, vždyť na severu se teploty ve Vietnamu pohybovaly kolem 15 stupňů Celsia, ve středu země oscilovaly okolo 30 stupňů a teplota moře byla cca 25 stupňů Celsia. V první řadě jsme chtěli zakoupit letenky u společnosti Pelikán, a to z Vídně přes Čínu. Letenka vyšla na 10 023 korun. V Číně jsme měli mezipřistání a čekací dobu okolo 20 hodin, tak jsme se chtěli ještě mrknout na Velkou čínskou zeď a Náměstí nebeského klidu. To se nakonec kvůli koronaviru nepodařilo. Lety byly zrušeny. Hledali jsme znovu.

Nakonec jsme vyrazili z Varšavy před Moskvu do Hanoje se společností Aeroflot. Cena letu byla 11 800 korun. Při zpáteční cestě stejnou trasou jsme měli mít v Moskvě mezipřistání 16 hodin, takže jsem se chtěli podívat na Rudé náměstí, GUM a ochutnat tradiční boršč a vodku. I přes nákup tranzitních letenek nás ale do Moskvy nepustili. Chybělo nám vízum, jež stojí v ČR kolem 3000 korun.

Jinak jsme si vyřídili ještě komplexní cestovní pojištění u VZP za 600 korun, zvací dopis stál 250 korun. Právě ten je zapotřebí na letišti ve Vietnamu k nalepení víza.

Den 1

Let do Hanoje.

V 5.30 ráno jsme odjeli do Varšavy a ve 13.10 hod. byl naplánován odlet do Moskvy. Let z Moskvy do Hanoje proběhl bez problémů. Letušky byly velmi milé a dvakrát v průběhu letu jsme dostali jídlo. Pití bylo bez omezení.

Den 2

Hanoi – Ha Giang cesta autobusem za 200 korun a ubytování na 1 noc se snídaní za 105 korun.

V Hanoji přišla první cestovatelská chyba. Objednali jsme si taxík a nedomluvili se na ceně. Cesta dlouhá 35 km vyšla v přepočtu na 900 korun. V centru města už nás čekal náš známý přezdívaný Mireček, který v roce 1975 studoval v tehdejším Československu v rámci pomoci RVHP. Prosil nás o náš božkovský tuzemák, který jsme mu přivezli. Centrum Hanoje s dominantami – jezerem Hoan Kiem s věží Thap Rua stálo za to, projeli jsme se také v elektrobusu za 60 korun přímo srdcem metropole. Zajímavá byla úzká ulice, kterou vedle železnice. Vlak bohužel nejel.

Mireček nám nakonec domluvil také za 200 korun spací autobus do Ha Giang. 350 km jsme jeli cca 7 hodin. Stále zapnutá klimatizace mi příliš dobře nedělala, byla mi obrovská zima, a tak jsem na konci cesty měl na sobě hned 3 deky.

Jezero Hoan Kiem s věží Thap RuaJezero Hoan Kiem s věží Thap Rua: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 3

Ha Giang – Dong Van – délka 185 km.

Tady se nám mohl hodit kontakt na půjčovnu motorek, půjčení ale vyšlo na 580 korun, což se nám zdálo drahé. Autobus nás nakonec vyplivnul přímo u jiné půjčovny, kde byla cena 400 korun. Zapůjčení na 7 dnů tedy vyšlo na 2 800 korun. Já jel na Yamaze 125 a kluci měli Hondy 150. Neskutečné stroje. Při jedné zastávce jsme se opět setkali s mužem, který byl u nás a uměl vyjmenovat česky dny v týdnu i měsíce. Do Dong Vanu jsme dorazili až za tmy. Prohlédli jsme si nicméně večerní město plné krámků a rychlého občerstvení. Motorky jsme měli ve vjezdu s kamerami.

Den 4

Dong Van – Meo Vac – 105 km.

Vyrazili jsme směrem k nejsevernějšímu místu ve Vietnamu Lung Cu. K čínským hranicím nás nakonec nepustili. Cesty úzkými uličkami byla přinejmenším zajímavá.

Jinak jsme poznali nejchudší část Vietnamu. Domy vyrobené z kůlů a dobytek. V horním patře byla kuchyně s ložnici.

Lung Cu- nejsevernější bod

Lung Cu- nejsevernější bod Vietnamu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Lung Cu

Lung Cu- nejsevernější bod Vietnamu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 5

Meo Vac – 42 km, odpočinek.

Ubytování v Meo Vacu bylo skutečně slušné. Bydleli jsme tady 2 dny v hezkém objektu.

Prádlo prostě neschlo.

Hezká postel s elektrickou poduškou.

Ubytování včetně snídaně a večeře na dva dny vyšlo na 500 korun.

Den odpočinku nám zpříjemnil zážitek s lepením kola. Chtěli jsme vše samozřejmě vyřešit na místě, aby se nejelo po ráfku. Až ve třetím servisu, který jsem našel majitel vybavil mladšího kluka dvěma novými dušemi a já ho svezl. Bylo vidět, že tato rychle asi ještě nejel. Rozměry neseděly, a tak cesta nazpět. Při výměně chtěl něco na podložení motorky, vytušil jsem a dal motorku na stojan. Nakonec se to podařilo a my se druhý den vydali na výlet po okolí.

Motorky

Motorky: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

MotorkyMotorky: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Hezká postel s elektrickou poduškou.Hezká postel s elektrickou poduškou: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Dobroty na stoleDobroty na stole: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 6

Meo Vac – Cao Bang 210 km.

Tady se staly neskutečným zážitkem zdejší trhy, které se tradičně konají jen v neděli. Nářadí, žáby, prasata, oděvy, technický sortiment, zkrátka vše, co si představíte. Pak už následoval přesun, jeden z nás spadl z motorky, ale měl nakonec jen silniční vyrážku. Krásné boční cesty vedoucí nikam stály za to.

ChrámChrám ve Vietnamu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 7

Cao Bang – Bao Lac 130 km.

Sedmý den se objevil mírný déšť. Boční cesty tedy pokrylo bláto. Super zážitek, byli jsme od bahna celí. Ve spodní části tekla řeka, takže se nakonec všechno smylo.

Ubytování nás vyšlo na 120 korun, bydleli jsme v hotelu. Večer jsem si dal vyhlášenou masáž v přepočtu za 150 korun. Masérka dokonale projela záda koleny a masírovali mi také hlavu a šíji. Pak jsem byl lehce omámený, ale bylo to fajn.Motorky od bahna

Motorky od bahna: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 8

Bao Lac – Ha Giang 150 km.

Nechtěli jsme si nechat ujít vodopády v Ban Gioc. Nakonec jsme to vzdali kvůli dešti. Zhruba 50 km před Ha Giangem nás stihla průtrž. Dorazili jsme kompletně promočení. Měli jsme na severu zůstat déle, minimálně 3 dny.

Majitel půjčovny motorek nám nakonec sehnal odvoz do Hanoje dvanáctimístným autem za 200 korun. Noční Hanoj bzučela jako včelí úl. Taxíkem jsme se dostali na letiště a čekali na odlet do Da Nangu.

Cesty ve VietnamuCesty ve Vietnamu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 9

13.00 odlet do Da Nangu (2000 korun za zpáteční letenku).

Za zavazadla jsme u VietAir dopláceli 200 korun. V letadle byli sami místní a hodně dětí. Bydleli jsme ve 40. patře obřího věžáku. Ubytování vyšlo na 200 korun.

Koupání v moři bylo skvělé. Stačilo ujít pouhých 100 m. Teplota vzduchu byla kolem 30 stupňů Celsia a voda měla 25 stupňů.

Noční prohlídka města stála za to. Právě jsme byli ve střední části Vietnamu. V apartmánu byla také pračka, takže jsme si vyprali.

Den 10

 

Da Nang – 105 km.

Večer jsme si půjčili skútry, jež jsme měli předem domluvené. Jednalo se o stroje 125 ccm. Vyšly na 130 korun za den. Půjčili nám motorky jen na občanský průkaz a my vyrazili na projížďku k budhistickému chrámu Chua Linh Ung.

Pláž v Da Nangu z výškyPláž v Da Nangu z výšky: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 11

Da Nang – Ba Na Hills Danang 205 km.

I toto byla spíše chybka. Předražený vstup za 750 korun a nic moc k vidění. Jeli jsme nahoru lanovkou a prošli jsme přes lávku, již drží ruce vytesané přímo ve skále.

Ba Na HillsBa Na Hills: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Večer jsme se ještě ve městě projeli a viděli i místní atrakci Dračí most. Byl uzavřen policií, ale viděli jsme draka chrlit oheň.Dračí most v Da Nang

Dračí most v Da Nangu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Dračí most v Da Nang

Dračí most v Da Nangu změnivší barvu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Drak chrlící oheň

Drak chrlící oheň: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Skvělý zážitek.

Den 12

Da Nang – Tam Thanh – 300 km

Tolik kilometrů jsme najeli proto, že se nám nakonec nezdálo ubytování v Quang Hgai. Cesta zpět okolo rýžových polí byla vcelku nudná.

Na večeři si někteří dali místní specialitu. Já tedy osobně nikoliv.

Slepičí pařátSlepičí pařát: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 13

Cesta trvající 90 km.

Hned ráno jsme zahájili projížďku pláží. Pět kilometrů dlouhá pláž byl hezká. Cesta nazpět do Da Nangu už proběhla za slunného dne.

Neskutečná cena 135 korun za noc včetně snídaně a bazénu. Krásné čisté prostředí.

Hotelová postel

Hotelová postel: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Skvělé posezení u bazénu a zajímavá rýžová vodka za 100 korun.

Den 14

Da Nang a okolí – 150 km.

Příjemný ranní výlet do Suoi Voi. Kaskádové koupání v nádherné průzračné řece. Pečená kachna s rýží byla plná kostí. S colou stála 65 korun, takže cena byla odpovídající.

Přírodní scenérie  Přírodní scenérie: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Den 15

Poslední celý volný den v Danangu – 45 km.

Příjemná projížďka do druhé části Danangu. Tady jsem si nechal stříhat kštici. Zápal slečny pro věc mě až příjemně zarazil. Dokonce mi vyčistila i uši. Následně namasírovala šíji a obličej za 250 korun.

Den 16

Danang – Hanoj

Letěli jsme se společností Bamboo Airways. Plánovaný odlet byl v 10 hodin, nicméně zpozdil se o 7 hodin. Čas jsme trávili u moře. Pohoda. Ubytovat jsme se mohli až v třetím hotelu. Dva nás skrze šířící se koronavirus odmítly.

Den 17

Hanoj hotel

Ubytování nás vyšlo na 300 korun se snídaní. Navečer jsme se vydali utratit poslední peníze.

Den 18

Hanoi – Moskva

Na letišti jsme čekali 16 hodin. V Moskvě jsme si opět chtěli prohlédnout zmiňované cíle, ale nakonec jsme byli uvězněni na letišti. Dali jsme si finskou vodku a vydrželi to.

Den 19

Varšava – cesta domů

Let do Varšavy trval něco přes 2 hodiny. A z Polska už autem domů. Jelo se dobře, ale pomaleji, byli jsme zatíženi spoustou krásných zážitků.

Dračí most v Da Nangu: Zdroj náhledového obrázku vlastní archiv Radka Štěpána 

Sdílet

Cestování mě baví. V mnohých lokalitách jsem už byl a rád se s vámi podělím o své zážitky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *