Hrad Rabštejn: Skvělý výlet s lákavou vyhlídkou

Zřícenina hradu Rabštejn leží v Hraběšické Dobré zemi, 2 km severně od Bedřichova, na úbočí horské hrany svažující se do údolí řeky Oskavy. Hrad Rabštejn byl nejpozoruhodnějším hradem historické Moravy. Přes nepřízeň času se zde dochovala řada zbytků hradních příček, které byly využívány pro vstup na hradní nádvoří.

Zřícenina je ohraničena dvěma skalními hradbami 25 a 35 m vysoké. Na temeni nižší skály kdysi stála bašta, která zajišťovala vstupní bránu. Na východní, z vyšších skal se nacházela hradní věž – tvrz, která se však v 18. století zřítila do svých základů, takže dnes po ní není ani památky. Srovnatelný osud pravděpodobně potkal malé a stísněné hradní královské sídlo na jižním konci skály. Dochovaly se také zbytky kruhového předělu předhradí a návaznosti na hradní kanál.

Kde leží

Z dálky působí hrad docela mohutným dojmem, protože dva hrotité čtverce, na kterých byl hrad postaven, vypadají jako strážní věže s přepážkami a valy. Dnes jsou však z větší části zajištěny hustým lesem. Hrad se skládá ze dvou částí. Horní gotická byla založena někdy na konci 13. století, pravděpodobně držitelem rodu Usa Hrabišem ze Švábenic. Obytné budovy byly postaveny mezi skalami, vchod se nacházel na jihovýchodní straně.

Postavený hrad měl pravděpodobně chránit a zajišťovat severní části úsovského cenného majetku, který tehdy zahrnoval velkou část dnešních okresů Zábřeh a Šumperk. První rod Rabštejnů se více rozšířil do šumperské lokality a jeho finančním střediskem byl Frankštát, dnešní Nový Malín.

Foto: Radek Štěpán

Historická fakta

Prvotní zpráva o hradu pochází z roku 1318 a uvádí, že olomoucký církevní správce Konrád I. s velkou námahou převzal hrad Rabinštejn do svého vlastnictví a předal jej pánu Janu Lucemburskému. Ten pravděpodobně vyrval hrad z rukou jednoho ze společníků Jindřicha z Lipé. Informační zprávy o Rabštejně přibližně v této chvíli mizí. Od počátku 15. století hrad běžně měnil majitele. Uprostřed husitských válek byl jakousi protiváhou husitského hradu Sovince a pán Zikmund jej jakoby slibem daroval svým nezlomným přívržencům. Během 70. let 15. století získali slib Tunklové z Brníčka, kteří však o něj museli svádět vyhrocený boj s Janem Heraltem z Kunštátu, držitelem sousedního rodu Sovinců.

Během česko-uherských válek probíhaly boje mezi Tunklovskými přívrženci krále Jiřího a stoupenci krále Matyáše Korvína. Boje neustaly ani po vratislavském míru (1474). Na počátku 16. století získal hrad Rabštejn a celé panství do zástavy Petr ze Žerotína, pán na Šumperku. Protože Rabštejn byl malý, nepohodlný a vzdálený od hospodářského centra panství (pravděpodobně značně poškozený za česko-uherských válek), postavil Petr v roce 1520 hrad v Janovicích, který se stal novým sídlem panství. Na Rabštejně pak sídlili někteří služebníci panství, zejména lesmistr.

Během třicetileté války byl hrad v krizové situaci opraven a byl mu přidělen neměnný vojenský prapor. V roce 1645 hrad dobyli Švédové a vyklidili ho s trvalým praporem pod velením důstojníka Kuklendera, který se stal postrachem celého přilehlého okolí. Majestátní císařské vojsko jej až po roce vypudilo. Poslední zmínka o obsazení hradu pochází z roku 1693, kdy zde žili domácí nájemci a hajný. V roce 1759 se o Rabštejně hovoří jako o podivném a tajemném místě s tajemným vchodem z doby švédské okupace a dřívějším vězením pro chuligány. Od poloviny 18. století byl hrad jistě ponechán zcela prázdný. Kamenné dílo bylo postupně rozebíráno jako stavební materiál nájemci přilehlého Bedřichova a konečnou zkázu stavby přivodil čas.

Kudy se sem můžete dostat

Pěšky po turistických značkách:

Přístup od auta či autobusu je ze sedla Skřítek (7 km, modrá značka) nebo z Bedřichova (4 km, červená značka).

Automobilem:

Ze Šumperka I. : po silnici I/11 (směr Rýmařov) na sedlo Skřítek, odtud pokračujte po lesní cestě k chatě Rabštejn. Pro vjezd na lesní cestu je nutno vyřídit si povolení u lesní správy!

Ze Šumperka II. :

po silnici I/11 do Rýmařova, odtud po II/370 na Horní Město, zde odbočte doprava na silnici III. třídy na Dobřečova a pokračujte do Bedřichova. Dále pokračujte k chatě Rabštejn po lesní cestě. Pro vjezd na lesní cestu je nutno vyřídit si povolení u lesní správy!

Z Bruntálu (Opavy, Ostravy):

po silnici I/11 do Rýmařova, dále viz výše.

Z Jeseníku:

Po silnici I/44 (směr Šumperk) do Bělé pod Pradědem, zde odbočte doleva na II/450 a pokračujte přes Vidly pod Pradědem do Karlovy Studánky, kde pokračujte bez odbočování po II/455 přes Malou Morávku do Rýmařova, dále viz výše.

Z Olomouce:

Po silnici R 35 do Litovle, odtud dále po II/449 do Uničova, odtud po II/446 směrem na Libinu, před kterou odbočte na křižovatce se silnicí II/470 doprava a pokračujete po ní na křižovatku se silnicí III třídy, kde odbočíte doleva na Oskavu, po průjezdu Oskavou pokračujete do Bedřichova.

Autobusem:

Autobusová zastávka Oskava, Bedřichov (autobusové linky z Rýmařova a Uničova), nebo autobusová zastávka na sedlu Skřítek (autobusové linky Šumperk – Rýmařov – Bruntál), dále pěšky po turistických značkách.

Vlakem:

Vlakové nádraží Rýmařov, Šumpek, Bruntál, Uničov, dále autobusem.

Foto: Radek Štěpán

Zajděte si na kouzelnou vyhlídku

Zadní skály dosahují výšky až 35 metrů. Na úpatí skal je vyhlídka se zábradlím. K ní vede úzký a strmý dřevěný žebřík, který vede rozsedlinou. Z vyhlídky uvidíte vrcholky Jeseníků, Hraběšickou vrchovinu a dohlédnete až na vzdálenou Hanou.

Ve skalním městě se můžete kochat pohledy na zemědělskou krajinu ze skalních věží. K dispozici je 200 tratí a stezek různých stupňů obtížnosti. V případě, že jste poctivý rekreační horolezec, čeká na vás zážitek. V případě, že hledáte více adrenalinový zážitek, oceníte lezení i vy. Skály jsou luxusně členité a silné. Budete lézt po rozdělovačích, převisech, komínech nebo propastech. Po celou dobu můžete být ve výšce téměř 800 metrů.

Přední skály

Ve shluku předních skal se nachází devět věží, z nichž tři – Druhá věž, Třetí věž a Květina – dosahují výšky až 20 metrů. Kromě toho je tu Velbloud, Věž u Buku a výstup na masiv Okrajové skály, Kámen mudrců, Rigu, Panna a další věže. Trasy jsou zajištěny kruhy, šrouby a svorníky. Nechybí ani vklíněnce, kruhy, šestiúhelníky a smyčky, hexentry a friendy.

Zdroje info: regiontourist.cz, jeseniky.net

Náhledové foto: Radek Štěpán