Letenská vodárenská věž jako netradiční rozhlednový tip

Je o jeden z nejkrásnějších chrámů vody v Praze. I když byla Letenská vodárenská věž v provozu jen poměrně krátce, patří rozhodně k silným architektonickým odkazům minulých dob. A stojí za návštěvu, i když toho z jejích ochozů už moc neuvidíte.

Na první pohled vypadá Letenská vodárenská věž (stejně jako většina jejích družek) celkem zvláště. Místo, aby se směrem k vrcholu zužovala, je tomu přesně naopak. Důvodem je rezervoár umístněný v koruně (nejvyšším místě věže), v němž byly uloženy zásoby vody pro mnoho obyvatel Prahy. Z toho důvodu nemohou být žádné dvě věže stejné – vždy se přizpůsobují lokalitě. Zásobárna, stojící na kopci, bude vypadat jinak, než ta u řeky, která potřebuje výškový rozdíl pouze a jen k distribuci vody.

Nádherný kus pražské historie

Letenská vodárenská věž patří k tomu druhému typu. Byla dokončena v roce 1888. Za jejím jedinečným vzhledem stojí architekt Jindřich Fialka, který ji pojal jako jakýsi monumentální maják s úctyhodnou výškou 38 metrů.

Tehdy šlo o významnou zásobárnu vody pro Holešovice a Bubeneč. V podzemí se ukrýval čtyřkomorový vodojem a přečerpávací stanice, nad nimi pak samozřejmě kotelna, sklady a byty. Přímo „u zdroje“ tak bydlel nejenom vodák a strojník, ale také všichni topiči

Jindřich Fiala použil v tehdejší době velmi módní novorenesanční sloh, takže dodnes můžeme na Letenské vodárenské věži obdivovat například stanovou střechu a vikýře. Svému účelu však dosloužila poměrně záhy – už v roce 1913 (Praha se tou dobou začala napojovat na káranský vodovod).

Kdy navštívit Letenskou vodárenskou věž

Později byly útroby věže přestavěny na luxusní byty. Dnes se zde pořádají četné akce a výstavby, během nichž je věž volně přístupná. Můžete tak vyjít na ochoz a pokochat se okolím (dohlédnete například na stadion na Letné) nebo využít oblíbených komentovaných prohlídek s průvodcem. Na ty je však třeba se předem objednat.

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.