snih 1

Zemské póly nejsou stejné – jeden z nich je bezkonkurenčně studenější. Co za to může?

Severní a jižní pól – ve škole se o nich učíme tak nějak dohromady a vrchol našeho poznání bývá ten, že lední medvěd opravdu nemůže v přírodě ulovit tučňáka, neb se oba druhy vyskytují na zcela opačné straně zeměkoule.

Ovšem pokud jste si až dodnes mysleli, že jsou oba póly stejné, pak se opravdu pletete. Koneckonců – pokud ještě trochu zavzpomínáte na hodiny školní fyziky, dojde vám, že Země se okolo Slunce neotáčí rovně, ale s nakloněnou osou. A to je právě ten kámen úrazu – i když možná trochu jiný, než byste čekali.

Který pól je vlastně studenější? Odpověď je jednoznačná

Póly jsou všeobecně nejstudenějšími místy na planetě. Sluneční paprsky na ně totiž dopadají pod ostřejším úhlem než třeba na rovník, takže je nikdy nedokáží dostatečně zahřát. Souvisí to s průchodem slunečního záření atmosférou a s dalšími faktory. Tohle samo ovšem nemá s teplotami na pólech nic společného. Nebo skoro nic. Protože kdyby ano, musely by na obou panovat přibližné podmínky. Ovšem není tomu tak.

Mnohem důležitější je v tomto případě nadmořská výška. Severní pól se totiž nachází na úrovni hladiny moře, ovšem ten jižní to má přesně naopak. Kdyby nebylo vše v jeho okolí pod ledem, museli byste se za ním vyškrábat na 3 000 metrů vysokou horu. Už začínáte tušit?

Jak je to s průměrnými teplotami na pólech

Z toho zcela jasně vyplývá, že nižší teploty najdeme právě na pólu jižním. Průměrné teploty se tak na nejjižnějším místě Země pohybují mezi -35 až 40 stupni, zatímco na severu je přibližně o dvacet stupňů tepleji.

Chcete rekord? Zatím nejnižší teplota byla naměřena na výzkumné stanici Vostok (Antarktida), umístěné 1 287 kilometrů od místa, kde se zeměpisně nachází jižní pól. A hodnota? Skutečně mrazivá – mínus 89,2 °C.

Zdroj obrázku: Pixabay

Ve hře jsou i mnohé další faktory – některé překvapí

Ovšem jen samotnou nadmořskou výškou to ještě nekončí, na to je rozdíl zkrátka příliš velký. Klíč tkví také v tom, že zatímco okolo severního pólu najdeme vodu (byť zamrzlou) která se prohřívá pomaleji, u jižního pólu je to jen pustá a holá skála.

A poslední důležitý faktor? Naše eliptická oběžná dráha. Ne, Země se okolo Slunce nepohybuje po pravidelné kružnici, takže je ve hře i proměnná vzdálenost. Jižní pól se totiž od Slunce prohřívá jen během tzv. polárního dne. A během něho je Slunce blíže. Vždy tedy dostane o něco více energie, než když Slunce prohřívá pól severní. Nebýt tohoto faktoru, byly by na něm teploty ještě o něco nižší. A dále se mluví také o působení mořských proudů, podle všeho však půjde o faktor spíše zanedbatelný.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay

Zdroj: danatenzler.blog.idnes.cz/

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.

3 komentáře

  1. Kérkonoš Odpovědět

    Ještě bych dodal, že severní pól otepluje též masivní průmyslová výroba v Santovo fabrikách na hračky, a též jednou ročně nadprodukce skleníkových plynů, to když se Santa vrátí z obchůzky a dle zákona o zachování hmoty a energie, musí jeho trávicí trakt zákonitě všechny ty snědené sladkosti od dětí přeměnit na energii a ,,odpadní produkty,, , což jsou, mimo jiné, i plyny ze skupiny aromatických uhlovodíků.
    Například metan je mnohem horší ,,skleníkový plyn,, než CO2.
    Podle mých odhadů, by takové lokální složení atmosféry, při ideálních povětrnostních podmínkách, mohlo vydržet i několik týdnů a způsobovat lokální skleníkový efekt.
    Tajné nacistické základny bych taky nepodceňoval, ale ty mají být asi na jižním pólu, jestli se nemýlím…..no snad se pletu, protože jinak by mi to nabouralo mojí, po všech stránkách, brilantní teorii 😀

    PS: Nic za tím nehledejte paní Šrámčíková, jen sem měl zase potřebu něco plácat….. přeju hezký den 😉

  2. Václav Nekolář Odpovědět

    Opravte si v článku chybu – píšete „Klíč tkví také v tom, že zatímco okolo severního pólu najdeme vodu (byť zamrzlou) která se prohřívá rychleji, u jižního pólu je to jen pustá a holá skála.“
    Voda se rozhodně neprohřívá rychleji, než jakákoli skála. Voda se naopak prohřívá úplně nejpomaleji ze všech (běžných) látek, co jich na světě je – proto také nejdéle drží teplo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *