Kladrubský klášter se pyšní třetím největších chrámem u nás. Je také místem posledního odpočinku knížete Vladislava I.

V západních Čechách asi třicet kilometrů od Plzně leží nedaleko Stříbra město Kladruby. Jeho historie se pojí s bývalým benediktinským klášterem, který v roce 1115 založil český kníže Vladislav I. a který byl dlouhá staletí významným centrem duchovního, kulturního a hospodářského života této oblasti. Klášter stojí do současné doby a může stát jedním z cílů cestovatelských výletů po tuzemských památkách. Však je na co se dívat!

Kladrubský klášter a Vladislav I.

Pokud se rádi kocháte pohledem na starověké ruiny někde v Řecku nebo v Itálii, tak se vám třeba místní pamětihodnosti zdají být obyčejné, protože se nemohou pyšnit takovou starobylostí. Na druhou stranu jsou dokladem naší historie. Kladrubský klášter byl založený ve 12. století a zmiňuje se o něm i kronikář Kosmas ve své kronice. Založil ho Vladislav I., český kníže z rodu Přemyslovců, a to ke cti Panny Marie a svatého Benedikta. Klášter měl za úkol kolonizaci pohraničí v západních Čechách. Jako jeden z mála českých vládců není Vladislav pohřben v Praze, ale právě v klášteře, jehož byl zakladatelem.

Klášterní komplex byl původně románskou stavbou a jeho výstavba byla završena vybudováním trojlodní gotické baziliky. Jenže přišla doba husitská. A jak je známo, kudy husité prošli, tam za sebou zanechávali spoušť v podobě vypálených hradů a pobořených kostelů a klášterů. Stejný osud bohužel postihl i Kladrubský klášter, který během husitských válek ztratil hodně ze svého majetku. Přesto byl klášterní komplex koncem 15. století opraven. Pak ho ale čekalo další neslavné období – třicetiletá válka, jež se také vyžádala svou daň. Co nezničili cizáčtí vojáci, to dokonal požár.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie, Kladrubský klášter. Foto: Alena Kalová

Generální oprava pod taktovkou Santini-Aichela

V roce 1653 prošel klášter generální obnovou v barokním slohu a v roce 1712 započala přestavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve stejném duchu. Dodnes je dominantou města Kladruby, která přitahuje zraky turistů. Po chrámu sv. Víta v Praze, mariánském chrámu v Sedlci u Kutné Hory je chrám v Kladrubech třetím největších chrámem u nás. Jako architekt je pod jeho přestavbou podepsán Jan Blažej Santini-Aichel. Kostel je 84 metrů dlouhý a 39 metrů je jeho vnitřní výška.

Santini-Aichel ale není jediná významná osoba, která se podílela na obnově kostela. Sochařskou výzdobu si vzal na starost Matyáš Bernard Braun. A po Santiniho smrti pokračoval ve výstavbě nového konventu projektant Kilián Ignác Dientzenhofer. Celá přestavba byla dokončena v roce 1770, tedy jen pár let před tím, než císař Josef II. svým dekretem kláštery zrušil. Kladrubský klášter potom sloužil jako kasárny, nemocnice a invalidovna.

Hrobka rodu Windisch-Grätzů

V roce 1825 koupil od státu panství zrušeného kladrubského kláštera Alfred kníže z Windisch- Grätze, jenž proslul potlačením Pražského červnového povstání v roce 1848 ve Vídni, během kterého přišel o svou manželku Eleonoru z Schwarzenbergů. Ta byla náhodně zastřelena, když pozorovala z okna ruch na ulici. Od roku 1886 je pohřbena v rodové hrobce v Kladrubském klášteře stejně jako její manžel.

Naučná stezka Kladruby

Od Kladrubského kláštera vede okružní nauční stezka Kladruby, dlouhá 6 kilometrů, která turistům na 15 zastávkách představí přírodovědné, ekologické a historické zajímavosti města. Na stezce je možné vidět bývalé divadlo v přírodě, bunkr, vegetační patra v lesoparku, jírovcovou alej, mlýny na Úhlavce, budovu starého špitálu a staré pošty, vyhlídku Kalvárie.

Zdroj: https://www.kladruby.cz/naucna-stezka, mapy.cz

Kladrubský klášter. Náhledové foto: Alena Kalová