Ukrajina chtěla dostat Černobyl až na seznam UNESCO – co bude s unikátní oblastí dál se neví

V roce 1986 došlo k jedné z nejznámějších katastrof vůbec, která měla co dočinění s lidským faktorem. Jde samozřejmě o havárii Černobylské elektrárny, která stála život stovky lidí a radioaktivní pozůstatky děsí některé části Evropy ještě dnes.

Nejde už ovšem o tak velké strašidlo, jako tomu bylo v minulosti. Ba právě naopak. Místo výbuchu bylo totiž v posledních letech a desetiletích velmi dobře zabezpečeno. Dnes je tak možné podívat se přímo na vybuchlý reaktor (respektive na betonový sarkofág, který ho kryje) a vrátit se domů takříkajíc se zdravou kůží.

Černobyl jak oblíbené turistické místo

A protože jde o katastrofu, kterou si málokdo z nás dokáže jen tak představit, míří do oblasti tragédie stále více lidí. Tedy alespoň mířilo, než do oblasti vjely ruské tanky. A co patřilo k největším lákadlům? Kromě samotné elektrárny také určitě vybydlená Pripjať, kde lze dodnes skrz okna zahlédnout pozůstatky kvapného útěku lidí, kteří povětšinou vůbec nevěděli, jak velké nebezpečí jim hrozí.

Cestovatelé znalí místní situace však říkají, že většina těch nejzajímavější a „nejhrůznějších“ věci není ničím jiným, než obyčejnou aranží pro turisty. Až se tedy budete dojímat nad dětskými bačkůrkami před prahem domu nebo panenkou opuštěně ležící na posteli, vzpomeňte si na tato slova. I tak jde však o zážitek velmi silný. A to tím víc, čím větší znalosti o této události máte.

Foto: Pixabay

Lidé se do oblasti hned tak nevrátí

Jde o trochu paradoxní tvrzení. Existuje totiž několik starousedlíků, kteří se jednoduše odmítli vystěhovat a v oblasti stále žijí. A v elektrárně samotné se stále ještě pracuje, i když už jde jen o techniky, dozorující nad bezpečnostní elektrárny a o ty, kteří spravují místní solární kolektory. Oblast bezprostředně zasažená výbuchem se však táhne až do dálky 30 kilometrů od elektrárny.

A vědci odhadují, že se sem lidé nebudou moci vrátit ještě více než 20 000 let. Tak dlouho potrvá, než se zbytky radioaktivity dostanou na dlouhodobě bezpečnou úroveň. Nenajdete tu však jen smutnou pustinu, jak se mnohdy lidé domnívají. Naopak, na některých místech to tu opravdu žije.

Černobyl jako unikátní spontánní přírodní rezervace

V poslední době se hodně mluví o zvířatech, která v oblasti žijí a daří se jim proměně dobře. Jde například o velmi známého koně Převalského. Divoké koně, kteří na mnoha místech Evropy ve volné přírodě vyhnuli. V Černobylu se jim však opravdu nebývale daří. A to není vše – zdatně jim totiž sekundují i další velcí zástupci evropské fauny.

Potkat se tak můžete se stády losů nebo nebo zubrů. A nechybí ani jeleni, lišky nebo dravci v čele s rysy a medvědy. To, že sem lidé téměř nechodí, těmto zvířatům rozhodně svědčí. Bohužel je obvykle na trasách, kudy projíždějí turistické agentury, vozící do oblasti turisty, potkáte jen málokdy.

Černobyl na seznam UNESCO

Jak jsme již psali, je tato oblast doslova magnetem na turisty. A není tedy divu, že se ji Ukrajina v posledních letech snažila dostat na seznam UNESCO. To by samozřejmě do oblasti přitáhlo ještě více návštěvníků, než je tomu dnes.

V cestě vlastně příliš mnoho věcí nestojí. Místo je bezpečné (tedy přiměřeně k okolnostem.). Čtvrtý blok teď zakrývá úplně nový kryt, který nahradil ten železobetonový, vytvořený krátce po výbuchu. Šlo o poměrně bytelnou práci – díky němu mohla být elektrárna normálně v provozu ještě dalších 14 let. Oblast nabídne také pořádný kus nedotčené přírody a další lákadla. Je ovšem otázkou, jak to v Černobylu vypadá teď a co všechno se po odchodu Rusů zachovalo. Na odpověď na tuto otázku si ještě budeme muset počkat.

Náhledové foto: Pixabay

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ukrajina-chce-cernobyl-na-seznamu-unesco-kvuli-penezum-40357941

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.