vandelie video 2

Záhadná vandelie – prokouše se lidem do močového měchýře, následně zahyne. Co ji vede k tak podivnému chování

Maminky v Jižní Americe nabádajíc své děti, aby nikdy, ale opravdu nikdy nemočily do vody. Ne, že by měly tak velkou starost o čistotu vodních zdrojů. Důvod je mnohem prozaičtější. Pokud se k tomu nezvedenci přece jen rozhodnou, může je čekat velmi bolestivý zážitek.

Ve zdejších vodách totiž žije  drobná sladkovodní ryba z čeledi kandirovitých vandélie obecná ( Vandellia cirrhosa). A možná vám trochu napoví fakt, že její české ještě donedávna používané jméno znělo Šulinokaz cizopasný.

Když se vymočíte do vody, máte to spočítáno

Tahle drobná rybička prý totiž dokáže zachytit pach lidské moči a okamžitě vysledovat její zdroj. Následně se zavrtá do močové trubice, odkud pronikne až do močového měchýře. Tady následně umírá. A její oběť obvykle s ní. Rybka se totiž uvnitř vzpříčí za pomoci svých ostrých paprskovitých ploutví a bez chirurgického zásahu není její odstranění možné. Nešťastníka tedy čeká zánět, vnitřní krvácení a posléze smrt.

Proč by příroda vymýšlela rybu, která v močovém měchýři uhyne?

Ano, to je dost důležitá otázka. A abychom na ni odpověděli, musíme se podívat na to, co je tahle rybka ve skutečnosti zač. Jde o cizopasníka, který žije v žábrách sumců a jiných vhodných ryb. Tady se rybě přisaje ke krevnímu řečišti a živí se jejich krví.

A co s tím mají společného močové měchýře lidí? Když močíme, vytváříme proud – a právě ten rybku zajímá. Připomíná jí totiž chování žaber. Zamíří k jeho zdroji… A ten zbytek už vlastně znáte. Není tedy pravda, že za všechno může naše moč jako taková. Problémem je ve skutečnosti právě onen teplý proud, který vzniká při její produkci. Ovšem tak jako tak, v Jižní Americe se do vody zkrátka močit nevyplácí.

Mimochodem, víte, jak se proti jejím útokům indiáni chrání? V nebezpečných oblastech si své genitálie kryjí kokosovou skořápkou nebo si jednoduše podvazují předkožku. Pro jistotu.

Náhledové foto: YouTube kanál Antonio zighman

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.

7 komentářů

  1. Kérkonoš Odpovědět

    Tak to jste mě dostali! Já teda přečtu každou hovadinu na kterou narazim (včetně složení na obalech potravin…), ale tohle jsem fakt netušil!
    Já myslel, že nepojedu do jižní ameriky kvůli brazilské mutaci a penězům, ale teď tam nepojedu kvůli týhle rybě!
    Radši pojedu šalinou na Prýgl, teda jen pokud tam taky nežije nějakej cizopasnej šulinokaz!
    Na revanš, bych vám také rád sdělil jednu informaci.
    Na Písecku v okolí Blatné, se v rybnících vyskytují Splešťule blátivé, nevěděl jsem o nich, dokud se mi jedna nedostala do plavek. Sice vás nezabijou, ale štípat umí docela slušně a od té doby mám citlivé až bolestivé levé varle!
    Já nevím jak vy, ale já už bez kokosové skořápky do vody nevlezu….

    1. Jana Šrámčíková Odpovědět

      Splešťule jsou docela v pohodě, těm musíte hodně ublížit, aby se bránily 🙂 Klidně je beru na ruku a ukazuju dětem. Horší jsou znakoplavky. Ty bodnou, ani nevíte jak 🙂 O vandéliích jsem psala spíš z toho důvodu, že hodně lidí si myslí, že jdou po „vůni“ moči a ona to není pravda 🙂

      1. Kérkonoš Odpovědět

        Já neměl o Vandeliích ani tušení a to jsem si myslel, že znám všechny bizarní tvory.
        Splešťule jsou možná v pohodě, ale zřejmě nesnáší stísněné prostory a drbání přez polyester..:)
        Na znakoplavky si dám pozor, jsou asi posledním českým hmyzím druhem, který mě ještě neochutnal.. 🙂

        PS: Píšete zajímavé články, jen tak dál…snad vás pochvala potěší, v čechách je to nedostatkové zboží 😀

        1. Jana Šrámčíková Odpovědět

          Jé ,to je od vás milé, děkuju. Já si sem víceméně odskakuju od distančky u dětí, abych se z toho všeho úplně nezbláznila 🙂 Zkusím pro vás ještě nějaké potvůrky vymyslet. Mně hodně baví kryptozoologie, takže čtu Mareše, Mackerleho a spol. A oni se právě hodně věnují (u pna Mackerleho jde bohužel už o čas minulý) i přírodě v místech, kam se za záhadami vydávají. A to se pak člověk dozví věcí 🙂
          Mějte se a ještě jednou díky

          1. Aster

            Hele, važte si distančky – děti můžete ještě vychovat – mně se teď množí projekty – lidi se totiž asi doma nudí a kdybyste slyšela některé ty zákazníky – uíííí – jaro je ještě daleko, ale blbost už kvete od ledna a fest!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *