Šest základních asijských omáček – vyznejte se v nich jednou provždy a naučte se je používat

Šest základních asijských omáček: Asijská kuchyně u nás již takřka zdomácněla a mnozí se pouštějí do přípravy asijských jídel i doma. Kromě některých specifických surovin se tato kuchyně neobejde bez několika základních omáček, které doladí chuť a v mnoha případech se s nimi zachází jako se solí. Pokud váháte, která se na co hodí a jak ji použít, připravili jsme přehled těch nejznámějších.

Tamari

Tamari je vlastně druhem sójové omáčky, vyráběné v Japonsku. Tradiční sójová omáčka se vyrábí fermentací sójových bobů a nejčastěji pšenice, někdy ječmene nebo rýže s přídavkem houby Aspergillus. Později se přidá sůl a voda. Fermentace trvá 5-8 měsíců. Tamari naproti tomu zraje kratší dobu a neobsahuje obiloviny. Sójovou omáčku najdete v několika druzích, které se liší dobou fermentace i přidáním různých dalších surovin, jako je melasa, škrob či karamel. Určitý rozdíl je také mezi čínskou a japonskou omáčkou, a to ve výrobě i surovinách.

Nejčastější čínskou sójovou omáčkou je Light soy sauce, ta je univerzální a použít ji můžete kdekoli, kde není uveden konkrétní typ omáčky. Dark soy sauce zraje déle, je méně slaná, zato sladší, hustší a tmavší než typ light. Thick soy je výrazně sladká a hustá, pokud ji pokrm vyžaduje a nemáte-ji, můžete v některých případech použít ústřicovou omáčku. Japonské sójové omáčky jsou Shoyu a Tamari. Shoyu se používá především za studena a tedy hlavně k sushi. Tamari vzniká jako vedlejší produkt miso pasty. Je tmavší barvy, výraznější a bohatší chuti, a také méně slaná. Dá se použít všude tam, kde čínské omáčky: do marinády, do polévek, ke knedlíčkům nebo rybám.

Foto: Pixabay

Hoisin

Je to hustá a voňavá omáčka tmavé barvy, sladkoslaná, používaná hlavně k masu. Vyrábí se fermentací sójových bobů s přídavkem fenyklu, česneku, sezamového oleje a červených chilli papriček. Dále v ní najdete ocet, cukr, sůl a koření. Její chuť připomíná mořské plody, i když žádné neobsahuje. Odtud také pochází její název. Používá se třeba ke smaženým závitkům, pekingské kachně, nebo do pokrmu kung-pao, v kantonské kuchyni pak do smažených jídel.

Ústřicová

Tato omáčka se připravuje pomalým vařením ústřic ve vodě. Vznikla prý náhodou, když kuchař Lee Kum Sheung zapomněl, že vaří ústřice. Nahnědlá omáčka ho zaujala a začal ji vyrábět. Brzy se stala hitem po celém světě. Zacházejte s ní jako se solí, má výraznou a velmi slanou chuť. Hodí se do masových i zeleninových pokrmů, k nudlím či mořským plodům. Označuje se jako surovina bohatá na umami.

Rybí

Ta pravá rybí omáčka se vyrábí fermentací ančoviček, využívají se ale i jiné druhy ryb. Zraje až 2 roky. Obsahuje obvykle jen ryby a sůl, někdy s přídavkem bylinek a koření. Omáčka má velmi specifickou vůni, která není každému příjemná. Je také velmi slaná, takže s ní zacházejte opatrně. Použít ji můžete do různých pokrmů vietnamské, filipínské, thajské, kambodžské i laoské kuchyně. Každá asijská země ochucuje omáčku trochu odlišně.

Teriyaki

Je to zároveň název omáčky i kuchařské techniky používané v japonské kuchyni, kdy je maso grilováno nebo pečeno s touto omáčkou. Vyrábí se stejně jako sójová omáčka, specifickou chuť jí dodává víno, med nebo cukr a koření, hlavně česnek a zázvor. Dochucení může být různé. Používá se již při pečení nebo grilování, ale i na finální dochucení.

Sriracha

Recept na tuto omáčku vymyslel David Tran, který se inspiroval u Thanom Chakkapak z Thajského města Si Racha. Ve Vietnamu nemohl podnikat, tak založil společnost na její výrobu v Kalifornii. Protože si nenechal název sriracha patentovat, vyrábí ji nyní i několik dalších společností. Omáčka obsahuje chilli, čerstvé papričky jalapeño a česnek, dále cukr, sůl a ocet. Je velmi pálivá. Dochutit s ní můžete jakýkoli pokrm.

 

Zdroj: https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/6-asijskych-omacek-jak-chutna-hoisin-ustricova-nebo-teriyaki-jak-je-vyuzit-pri-vareni, https://www.jidlo.cz/om%C3%A1%C4%8Dka+asijsk%C3%A1+recept

Náhledové foto: Pixabay