Svatojánská noc – jaké tradice se k ní vážou a co byste o ní měli vědět?

Svatojánská noc – jaké tradice se k ní vážou a co byste o ní měli vědět? Na svatojánskou noc plnou magie a kouzel, kdy se otevírají poklady a kvete zlaté kapradí, se u nás už téměř zapomnělo. Některé rituály ale přetrvávají dodnes, hlavně sbírání devatera kvítí.

Pohanský svátek a církev

Svatojánská noc byla původně součástí oslav letního slunovratu a slavila se našimi předky hlavně ohněm, vodou, nahotou a zelení. Byla to oslava slunce, které mělo v těch dnech největší sílu, lásky a plodnosti. Oslavovala se příroda v bujném rozpuku, pomocí devatera kvítí se zaháněly nemoci a věštilo se jimi. K rituálům se také používal oheň evokující slunce a lidé se milovali v polích.

Křesťanská církev se jako v mnohých jiných případech nejprve snažila tyto pohanské zvyky vykořenit a když se jí to nepovedlo, začlenila je do svých svátků. Dávná keltská i slovanská tradice se tak propojila s křesťanským svátkem.

Kouzla a rituály svatojánské noci

1. Věřilo se, že je v tuto noc stěna mezi magickým a reálným světem velmi tenká a lidé i kouzelné bytosti jí mohou snadno prostupovat. Proto se to v lesích hemžilo vílami skřítky, šotky, divoženkami či bludičkami. Člověku s čistým srdcem a dobrými úmysly by neměli ublížit, ti ostatní by se v tuto noc do lesa raději vydávat neměli. Nebezpečí také hrozilo mládencům, které když nalákaly bludičky, divoženky nebo víly k tanci, utancovaly je k smrti.

2. Podle pověsti v tuto noc vykvétalo kouzelné kapradí zlatým květem zářícím jako oheň. Kdo květ našel, tomu se ukázaly poklady země. Pokud na něm ulpěly výtrusy, stal se pro tuto noc neviditelným. A kdo nepozorován květ našel, usušil a vložil si ho pod polštář, ten měl zajištěný blahobyt po celý rok.

Svatojánská noc – jaké tradice se k ní vážou a co byste o ní měli vědět? Foto: Pixabay

3. Devatero neboli svatojánské kvítí původně sbíraly nahé dívky na devatero místech a nesměly přitom promluvit ani se ohlédnout. Z květů pak uvily věneček, vložily si ho večer pod polštář a kvítí jim ve snu zjevilo tvář budoucího manžela. Jiným zvykem bylo věneček hodit do tekoucí vody. Pokud uvízl u břehu, dívka zůstala doma. Když plul dál, věřilo se, že si vezme za manžela mládence z místa, kam věneček doplul. Devatero kvítí ale také sbíraly babky kořenářky, které je pak používaly na léčení lidí i zvířat.

4. Mezi milý zvyk patřily svatojánské postýlky. Ty připravovaly děti večer před svatojánskou nocí. Naplnily polštářek mateřídouškou a navrch daly podobiznu Jana Křtitele. Ráno na ní našly drobné dárky. Rodiče jim pak vyprávěli, že svatý Jan si na své pouti v postýlce odpočinul a děti obdaroval.

5. V pohanských dobách lidé odcházeli do polí nebo lesů, kde se nazí beztrestně milovali a nemusely to být zrovna páry oficiální. Na věrnost se tuto noc příliš nedbalo, byla to oslava lásky ve všech podobách. Naopak, pokud snoubenci nebo manželé společně přeskočili oheň a nebo dívka hodila věneček ze svatojánského kvítí přes oheň a její milý ho chytil, věřilo se na věrnost ve vztahu.

 

Zdroje: https://radimejak.cz/svatojanska-noc-tradice/, https://www.rexter.cz/rubriky/zajimavosti/kdy-se-slavi-svatojanska-noc-a-jaky-je-jeji-vyznam_1900.html, https://babinet.cz/clanek-28346-kouzelna-svatojanska-noc-se-blizi-je-opredena-radou-povesti-a-tradic-ktere-sahaji-daleko-do-staroveku.html, https://www.prozeny.cz/clanek/magicka-svatojanska-noc-jake-bylinky-nasbirat-48285

Svatojánská noc – jaké tradice se k ní vážou a co byste o ní měli vědět? Náhledové foto: Pixabay